MF DNES 25.9.2002 Z domova
- strana 6
Politiku, odpovídej jasně
Praha
Existuje programová shoda, máme mandát k dalšímu jednání, kde se pokusíme o
stabilizaci situace, hledáme mechanismy a povedeme diskusi, ale debata o tom
ještě neskončila, vede se dál. Co znamenají tato slova? Opravdu těžko říci.
Je to jazyk českých politiků a lze ho přeložit mnoha způsoby. Většinou tím však
politici chtějí říci: To, co děláme, je naše věc a vám do toho nic není. Jedním
ze znaků demokratického režimu by měla být otevřenost politiků. Jinými slovy:
ti, které si občané zvolí, aby jim spravovali zemi, by jim také měli jasně říkat,
co přesně a jak dělají. Čeští politici si však zvykli používat jazyk spíše k
maskování své práce.
Debata se povede
Před volbami dostal ministr vnitra Stanislav Gross poměrně jednoduchou otázku: Bude ČSSD vypovídat ODS opoziční smlouvu? Odpověď: "Samozřejmě ten problém bude muset být diskutován." K jasné odpovědi nepomohlo ani opakování otázky. Politik mlží ve chvíli, kdy nemá čisté svědomí, kdy nemá vlastní názor (velmi časté), a ve chvílích, kdy nemá odvahu říci na rovinu, jak se věci mají. Když poslanci ČSSD krátce po sestavení vlády porušili dohodu vládních stran a nepodpořili unionistku Hanu Marvanovou do funkce předsedkyně poslanecké mediální rady, premiér Špidla dostal banální otázku: Proč? Místo jasného vysvětlení řekl: "Debata se teprve povede, proběhne jednání." Slovo debata si politici velmi oblíbili v době, kdy se sestavovala současná vláda. Nikdo nechtěl říci, jak bude vláda vypadat, kolik bude mít ministrů a z kterých stran, o čem mluvili vyjednavači na svých schůzkách. Odpovědí bývalo: "Debata se vede dál." Když měl ministr pro místní rozvoj Pavel Němec mluvit o pozici unionistů ve vládě, řekl: "Chceme pokračovat v plnění programových priorit." Ministr zahraničí a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda zase "koná" tím, že "realizuje program". Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach z ČSSD připravil pro odstranění povodňových škod program, který "má aktivovat kapacity domovů důchodců" tím, že budou "zaktivovány finanční prostředky". Velmi dobře si v mlžení vede ministryně zdravotnictví Marie Součková. Před několika dny měla říci, jestli podporuje Špidlův názor, že mají unionisté zůstat ve vládě, řekla: "Dali jsme panu předsedovi mandát k jednání."
Návrat ke Štrougalovi
"Politici se bojí,
aby náhodou neřekli něco konkrétního. Vracejí se tím vlastně k předlistopadovým
politikům, k tomu Štrougalovi, který byl přeborník v tom něco neříci,"
vysvětluje politolog Zdeněk Zbořil. Skutečným mistrem svého oboru je premiér
Špidla. Dne 15. září večer jednalo vedení jeho strany několik hodin o tom, zda
má Unie svobody zůstat ve vládě, nebo ne. Čekalo se jasné vyjádření, ale Špidla
bez mrknutí oka popsal výsledek schůzky slovy: "Jedná se dál o nejrůznějších
modalitách." Na přímou odpověď se čekalo i o den později, po obdobně dlouhé
schůzce s předsedy ostatních vládních stran u prezidenta Václava Havla. Špidla
ovšem novináři, který se zeptal, jestli se vláda rozpadne, nebo ne, odvětil:
" Země je po povodních, je potřeba se co nejdříve vrátit k běžnému provozu."
Ten, kdo se chtěl dozvědět, co tím předseda vlády vlastně myslel, musel počkat,
až "debata" skončí a politici se domluví na "mechanismech, které
zaručí stabilitu vlády".
Autor: JAN KUBITA
MF DNES 25.9.2002 Z domova
- strana 6
Praktický slovník českého politika
* Programová shoda - Politik tím chce obvykle říci: Uzavřeli jsme obchod, ze kterého máme radost oba.
* Programová priorita - Věc, na které politikovi velmi záleží a zapomene na ni jen výměnou za mimořádně pěkné místo.
* Mít mandát - Složitý výraz se dvěma možnými výklady. Nejčastěji: Dostal jsem něco od spolustraníků za úkol. Řidčeji používaný výraz "mandát od voličů" znamená "jednou jste mě zvolili, tak se nestarejte, co teď dělám".
* Stabilizace situace - Politik s touto frází přichází ve chvíli, kdy se jeho strana hádá s jinou stranou. Chápe, že je to v nepořádku, a chce spor vyřešit.
* Hledání shody, kompromisu - Prostředek politika pro vyřešení nějakého sporu. Obvykle se používá tam, kde se politici či skupiny politiků nemohou dlouhodobě domluvit.
* Vést diskusi - Velmi oblíbená fráze českého politika. Diskusi chce politik vést vždy s tím, s kým nesouhlasí a chce ho přesvědčit.
* Vše je věcí dalšího jednání - Používá se ve chvíli, kdy politik neumí nebo nechce říci, jaký je momentální stav nějakého vyjednávání. Překlad by mohl znít: Zatím jsme se nedohodli, ti trvají na tom, my zase na tom, budeme se dohadovat dál.
* O tom se debata ještě nevedla - Vůbec nevím, co mám na vaši otázku odpovědět.
* Potřeba řádně prodebatovat něco - Politik naznačuje, že jde o velmi vážné téma, o které se bude s jinými politiky silně přít.
* Bez komentáře - U českého politika zatím nepříliš používaná fráze. Znamená: Do toho vám nic není.
* Hledat mechanismy - Politik neví, jak problém vyřešit, nebo řešení stále hledá.
* Časový horizont - Lze přeložit jako: Uvidíme. Politik přesně neví, kdy k věci dojde.
* Názorový proud - Politik tak před novináři označuje své spolustraníky, kteří s ním nesouhlasí a o kterých se v soukromí vyjadřuje mnohem ostřeji.
* Předložit zásadní materiál - Lze přeložit jako: předložit materiál zatím neznámého obsahu, který by však měl být opravdu zásadní.
* Reflektovat nabídku - V normálním životě by přesný překlad zněl: Tenhle kšeft beru!
* Mít negativní názor - Nesouhlasit.
* Být realizován - Když chce politik něco realizovat, chce to provést.
* Rozpočtová priorita - Tak mluví často ministr, který chce ministerstvu financí naznačit, že jeho resort potřebuje více peněz.
* Aktivace finančních prostředků - Politik chce někomu nebo někde přidat peníze.
* Potřeba konat - Politik
říká: Budu o tom ještě hodněkrát mluvit, a pak se uvidí.
Autor: (bit)
MF DNES 25.9.2002 Z domova
- strana 6
Těžko uvěřitelné pravdy veřejných osobností
Praha
Politici a další veřejné osobnosti nemají potíže jen se srozumitelností. Leckdy
mluví jasnou řečí, ale jejich slovům se dá věřit jen s vypětím všech sil. Václav
Klaus například prohlásil, že na billboardu v krkonošském zimním středisku Špindlerův
Mlýn nepropaguje lyže, ale restauraci svých známých. Tvrdil, že shodou okolností
- kvůli svému zranění - nebyl vyfotografován v tomto podniku či při lyžování
na okolních svazích, ale v Praze s lyžemi značky Völkl. "Ale já lyžuji
na lyžích značky Head," řekl Klaus. Některé pravdy jsou však ještě mnohem
méně uvěřitelné. Zpravidla ty, které se vážou k řízení pod vlivem alkoholu.
Standard nastolil již před lety poslanec ODS Blažek, který tvrdil, že alkohol
v krvi mohou způsobit bonbonky tic tac. Kavanova výmluva na francovku při nabourání
několika vozů na pražské Malé Straně byla logickým pokračováním. Absolutního
mistrovství však dosáhl jeden ze soudců brněnského městského soudu. Magistr
Stýblo vysvětloval 1,3 promile v krvi za volantem tím, že snědl meruňkový kompot,
který mu donesl jako lék na nachlazení přísedící z jeho senátu a neupozornil
ho, že je v něm meruňkovice. Zda požil alkohol bývalý ministr Fencl, když si
nevšiml, že jeho automobil způsobil nehodu, se zatím neví.
Autor: (xtc)
MF DNES 25.9.2002 Z domova
- strana 6
Složitá jednání o rozpočtu mezi Karlem a Jituš
"Karle, měli bychom si vážně promluvit."
"Čeho? Už zas?"
"Takhle to dál nejde, Karle. Už třetí rok vykazuje naše manželská koalice deficit rozpočtu. Projídáme svoji budoucnost, projídáme budoucnost našich dětí. Podívej se na výpis z účtu."
"Ale Jituš… To chceš zavádět soubor úsporných opatření? Už zas hraješ tuhle kartu? To snad ne!"
"Mluvíš jako přítel starých pořádků. Dnes už se neříká soubor, ale balíčky úsporných opatření."
"Soubor nebo balíčky, to máš pěšky jako za vozem. Máme snad ještě nějaký transformační polštář, ne?"
"To myslíš peníze, co jsme dostali za chatu, kterou nám odkázal strýc Oto? Ty už jsme dávno prošust… Investovali do infrastruktur."
"Pche, do infrastruktur? To myslíš ty vaše hadříky a šminky, to myslíš mikrovlnku a myčku, která mi může bejt ukradená?"
"Tobě chybí elementární politická kultura, Karle. Zkus být chvilku konstruktivní, hledejme konsenzus. Manželství je o kompromisu."
"No dobrá, to je legitimní, tak začni. Doufám, že pak dostanu stejný prostor jako ty."
"Musíme si utáhnout opasky. Z nájemného ani z inkasa nic neušetříme. To jsou mandatorní výdaje."
"Tyhle informace mám taky. Ale poslouchej: navrhuju škrty v kapitole školství. Kdyby se naše jemnostslečinka aspoň trochu učila a netrajdala věčně po nocích, mohla by se vykašlat na soukromý gymnázium, kam choděj blbý dětičky zazobanejch rodičů, a přestoupit na normální státní gympl. Ušetřili bychom tři tisíce měsíčně za školné. Jenže to je asi pod tvou rozlišovací úroveň, co?"
"Nepřipadá v úvahu. Vzdělání je investice do budoucnosti. Já navrhuji ošetřit lépe kapitolu kultura. Je nadále neúnosné, aby se z ní financovaly tvé návštěvy výčepu. Přesuneme-li tyto výdaje do kapitoly Karlovo kapesné, získáme…"
"A jsme doma. Tvoje silné téma, co? Silná vize. Ale já ji musím rozporovat. Moje kapesné mi stačí s bídou na noviny."
"No a? Kde je napsáno, že musíš chodit každý den domů pod parou. Kolikrát ti můžu komunikovat až ráno, co je nového."
"Jak to myslíš, pod parou? To jako že jsem na šrot?"
"Nemíním ten příměr dále extendovat. Vyslala jsem jasný signál a je na tobě, jak vstřícně zareaguješ. Abych ukázala dobrou vůli, přistupuji na to, že své výdaje za alkohol nemusíš snížit skokově, nejsem ostatně příznivkyní šokových terapií, ale v nějakém rozumném časovém horizontu, na kterém se dohodnem. Cílovým stavem bude snížení výdajů ve výčepu na desetinu.
"Do prčic! Přišlo to do manželství s holým zadkem… Ale já nejsem žádný vořezávátko! Ještě slovo, a jdu pryč. Já opustím tuto debatu. Vnímám to jako pošlapání základních principů demokracie!"
"Teď mluvíš jako nějaký kříženec Grosse s Klausem. Ostatně naše bilaterální jednání nikdy nikam nevedla. Navrhuji rodinný summit. Pozveme naše…"
"Jo tak vaše? A nechceš uspořádat rovnou referendum? Že by jako celej barák hlasoval, jestli mám dostávat na pivo stovku, nebo pětku? Hele, víš co? Jdu do hospody."
"Takhle se od jednacího stolu neutíká. A co mám říct našim? Budou volat za půl hodiny… Musíme se dobrat společných závěrů."
"Řekni jim, co chceš. Já vím jedno: tenhle brífink ti teda nezávidím."
Autor: LADISLAV VERECKÝ