Máte z toho husí kůži, chcete se vrátit na hlavní stránku?
Tímdlenc zpátky na titulní stranu.
EGIHO DENÍK
Září 2009

Archiválie a jiné relikviózní kecy ...

*** Nezapomeňte obzvláště při prázdninovejch cestách: Pozor, tohle jsou placené stránky !!! ***
(Více informací zde ...)



Aktualita:



Středa, 30.09.2009 ... Nová placka ...

Pyjavice došla s novým zásadním požadavkem - nové pracovní průkazy. A sice dle koncepce "Jednotného vizuálního stylu statutárního města Brna".

Oč ide?

Nejak se "pánové nahoře" doplácali k tomu, že v rámci štatlu by aspoň některý věci měly vypadat ve všech částech a inštitucích přibližně stejně. Když říkám "pánové nahoře", nemyslím to nijak pejorativně či stížnostně. Prostě to pošlo odněkud z vyšších sfér, já ani nevím odkud, nestojí mi za to se o to vůbec zajímat.

Do jisté míry je to pochopitelné. Každej pes jiná ves je sice jistě pestrá paleta výtvarných ztvárnění, ale mnoho psů zajícova smrt. A místy by se to dalo charakterizovat lapidárním "jak u blbejch".

Pročež podle tohoto návodu by měly třeba bejt jednotně označené budovy městských ouřadů, hlavičkové papíry (ať jdou z Magorátu, z nějaké prdelákovské městské části nebo třeba od městskejch drábů), na webovejch stránkách jednotlivejch takovejchdle zločineckejch buněk by mělo bejt přinejmenším logo města Brna a tak všelijak podobně.

A právě tohle si Pyjavice vytkla jako jeden z prvořadých cílů.

Asi nejvýzněmnější dosavadní počin jejího působení na našem ouřadě vůbec: přizpůsobení označení budovy jednotnému vizuálnímu stylu. Piči ostrovtip samozřejmě nesahá až tak daleko, aby byla schopna pochopit, že existují přinejmenším dvě základní varianty: červenobílá a bíločervená (když se podíváte třeba na to logo). A tak nechala polepit bílou architektonicky futuristickou (tedy sice vrcholně nepraktickou, ale zajímavou na pohled) budovu s modrými prvky jako dveře a okna polepit obrovskými červenými plachtami s logem města Brna. Místo aby se použila varianta bílýho podkladu s modrým znakem ouřadu a jenom červeným logem Brna, což by tam asi i pasovalo. Ne. Prostě červené plachty, aby bylo dobře vidět, jaká je to monstrózní kunda. Říkám to furt.

No a teď ty pracovní průkazy ... Pro všechny a s malým červeným logem v rohu. Teď hned. Návrh v PDF vypracovat já, obratem.

Ano, každej ingóst má průkaz zaměstnance. Není to takový to jak u fízlů - ukáže placku a nasadí klepeta. Ale prostě škartička s fotkou, jménem zaměstnance, jeho zhovadilou funkcí a razítkem ouřadu.

Chápu třeba u sociálek, co se loudí do rodin a odebírají jim děti. Nebo u pečovatelek, taky lezou do domů, občas nějakej senilní geront na ně spustí, co že jsou zač a proč tam lezou (ačkoli mají od vchodu klíč). Možná ještě nějací investigativci ze stavebního ouřadu. Moc mne nenapadá, k čemu by to potřebovala taková finančka. Notabene teď hned a za nový vyměnit.

Já osobně pracovní průkaz použil dvakrát. Poprvé asi před sedmi lety, když na Magorátě byl na záskok nějakej hyperaktivní vratočuč, kterej mne neznal. To zas já s oblibou jako sociopat vytáhnu příslušnou kartičku, vrazím ji zvědavcovi tím policajtským stylem pod nos, dál se s ním nevybavuju a zabejvám se svým (ať je to Magorát nebo hokejovej stadion). Jo, a podruhý jsem se taky potřeboval vetřít do obytného paneláku, sehnat domovníka, nechat si od něj otevřít průlez na střechu, přistavit žebřík, vylézt tam a odtamtud vyfotografovat jakousi jinou barabiznu kolegyni Fiště do jejího ouředního obšťastníku. Pročež jsem se (možná dokonce preventivně) domovníkovi lejstrem prokázal, jelikož na mne hleděl už ze startu krajně nedůvěřivě. Jako by nechápal, že distingovaný státní úředník může chodit v kapsáčích, maskáčovém tričku a bomberu.

Tedy z příkazu Pyjavice jsem okamžitě zanechal veškeré práce a jal se vytvářet návrh kartičky, aby mne to následně přestalo bavit a dodělal jsem to až druhý den odpoledne.

Nevím, mne ta baba prostě sere už svojí existencí, tak jenom aby si, piča, nezvykala, že slyším na "teď hned" u jakékoliv kokotiny.



Otevření "Kometa Pubu", tedy hospody pod taktovkou hokejového klubu.
Čtyři z hráčů na slavnostní otvíračku za barem, zde Jarda Koma.
Dlužno jízlivě podotknout, že zacházení s chlastem jim šlo o něco lépe, než ten hokej zatím letos.
Více zde ...

Vodkaz nafurt

Úterý, 29.09.2009 ... Vejr ...

Jdu na ouřadě po chodbě, přede mnou maminka s ďýýýtě (jazyková vsuvka - ďýýýtě je nesklonné).

Matka táhne ďýýýtě na záchod: "Poďpoďpoď, nekoukej po vejrech a pojď."

Ďýýýtě se původně otáčelo na mne.

Hm.



Kometa se utkala v dalším zápase ELH se "ševci" ze Zlína.
Ač zpočátku se domácí ujali vedení (patrně poprvé na domácím ledě) ...


... nakonec se vzchopili, zabrali a přes veškerou nepřízeň průběhu dokázali prohrát 1:4.

Vodkaz nafurt

Pondělí, 28.09.2009


Pan Ilicz požadoval na golfu, jestli mám u sebe foťák, abych mu udělal jen operativní a pracovní portrétku. Na jakési jedno použití.
Prý nemá použitelný snímek, na kterém by nevypadal jako debil.
No, tak ho holt nemá ani dál, no ... :o)

Vodkaz nafurt

Neděle, 27.09.2009

Vodkaz nafurt

Sobota, 26.09.2009 ... Papírování v Rakousích ...

Vyrazili jsme opět na sobotu do Rakous.

Docela už bylo třeba. S bráchou pořád táhneme vyřizování dědického řízení. Pravda, vázne to především na notorovi. Viděl jsem už i aktivnější právníky. Zvlášť, když si za několik lejster můžou naúčtovat dvacet nebo třicet tisíc. To by člověk očekával jistou vyšší dávku vybuzenosti.

Nicméně to nemálo drhne i na papírování. Notářovi vysvětluju, že bruder jest světoběžníkem. Veškeré dění, pokud už se notor excituje k dalšímu úkonu, vyřizuju jménem nás obou já. Pročež já potřebuju soustavu bratrových plných mocí. Jeho jménem se za něj vzdám jeho dědictví ve svůj prospěch. A jako aby to nevypadalo, že ho nějak omrdávám, převedu mu na oplátku svůj majetek. Tedy konkrétně "zdědí" můj původní byt na Milénce, sice menší, ale zato i s nájemníkem Iliczem. Velkorysé, ne? Však je taky prvorozený syn, hehe.

No a jelikož bratr se má k papírování taky jak lačnej k sraní, tedy ještě hůř než já nebo notář, a to už je co říct, bylo záhodno jej navštívit a další složku plných mocí raději osobně převzít. Ne, vážně, takové zásadní domlouvání je lepší osobně v kavárně než po telefonech, papíry by se daly poslat.

Přibral jsem na cestu Ťapinku a Vlastíka, geokačery. Oni si budou trotlovat po píčovskejch krabičkách po Badenu, my s Petrem budeme kout pikle na milionové majetky. Che.

Zcela nezávisle na dnešní cestě jsem se včera zastavil na kafe U Šušňa. Kde mezi řečí se serevýrka Gazela, aniž by přišla řeč na moje "výpalné", ehm, "licenční poplatky" (začínáte to taky nějak ojebávat, čtenáři), tak Gazela nějak došla k tomu, že to je furt samej počítač a mail a ve schránce leda složenky, ty kurvy nenažraný. Prej lidi si dočista přestali psát a co vona by dala za pohled. No, nevím, co by dala, nakonec asi nic konkrétního nedala. Ale jelikož jsme zase jí jmenovitě vrazili na sobotu pséky na hlídání, cestou Ťapinka dostala za úkol poznamenat si Gazely adresu. Jasně, víme všichni zcela přesně, kterej barák to je, kterej vchod, kterej zvonek. Ale číslo vchodu? Ťapinka napísala.

Do půlnoci jsem študoval stránky rakouskejch pošt, až se mi podařilo najít jednu přímo při cestě ve Vídni na Brünnerstrasse, kde maj otevříno i v sobotu do poledne. Tam jsme zastavili, koupili známku. V Badenu pak následně pohled. Napsali, hodili do kastlíku. Barter. Dala by, neví co, tak to má za to věčný hlídání čoklů. Vidíte, jak taková píčovina může bejt užitečná.

A jako další věc jsem si cestou v nákupním centru nakoupil v mém oblíbeném čajovém obchodě asi kilo různých čajů. Abych do půlky zimy vydržel a nestrádal.

Jinak ... nic.

Ťapinka s Vlastíkem si trdlovali po píčovinách, mnoho tunu moc jich posbírali. Zatímco my s bruderem seděli celou dobu v Café Metternich na rohu ulice - šest hodin, tři kafe, několik minerálek - a hovořili o píčovinách.



(Výhled z kavárny na lázeňský park u kasina. Kromě cesty k poštovní schránce a formálně pro jednu cache s Vlastíkem a Ťapinkou jsme se z kavárenské zahrádky nehli.)

Vodkaz nafurt

Pátek, 25.09.2009


(Takhle dopadají sabotéři nových balkónů, pokud je proti nim většina dostatečně razantní.
Možná inspirace postupu na Dědka Zamykače a Bábu Trpaslici z Milénky, kteří ještě s třemi dalšími delikventy blokují celou ulici.
Zdroj - Ježkova ulice, u pošty ... a ano, byl jsem si tam mj. pro "licenční poplatky" :o)

Vodkaz nafurt

Čtvrtek, 24.09.2009 ... Střet Pyjavice s vlastními nápady ...

Pyjavice je v tyto dny poněkud neklidná ...

Lidi se z mobilů dovolávají na ústřednu.

Ano, odtajnili jsme čísla GSM bran, pročež se dovolávají tam, odkud mají zmeškaný hovor. Tzn z ústředny.

A občas se nejde dovolat ven na mobil. Na chytřejších stolních přístrojích s displejem to žoviálně napíše "Nyní nelze".

Ano, odtajnili jsme čísla GSM bran, pročež nám lidé volají zvenčí na ústřednu. Přesně dle pokynů.

Chechechééé.



(Anténu jsem měl k vyzvednutí, čímž jsem ležérně zacelil nechtěnou díru do střechy vozidla. Na kopci jsem se stavil ještě jednou, nikoli však už kdesi v roští, nýbrž sejmout jen pohled na vyhlídku, kolem které jsem šel už včera, na vyhlídku, ze které není žádný výhled. Zdravím Alloru.)

Vodkaz nafurt

Středa, 23.09.2009


(Jsem byl v Lískovci, tuším že je to Novej Lískovec, takový ty starý baráky, kupovat - nakonec právě jen objednat - právě tu autoanténu, co se mi v sobotu rozpadla a od té doby se s tím séřu. Tam za kopcem jsem čuchal, čuchal vyhlídku na Brno. Asi bych měl s tou rýmou něco dělat. Několikrát jsem prolezl roštím, dvakrát vlezl kamsi do dvora, jednou do zahrady. Tohle byl největší průhled z celýho zasranýho kopce.)

Vodkaz nafurt

Úterý, 22.09.2009


(Ano, je to konektor od autoantény, kdyby se Cane ptal.)

Vodkaz nafurt

Pondělí, 21.09.2009 ... Altair ...

Nejsu si úplně nezvratně jistej, jestli nemíchám dny, ale mám to tady napsaný tohle pondělí v poznámkách, tak se to prostě stalo tohle pondělí.

Stojím v práci v přízemí na chodbě a zaníceně hovořím s Tlustým Vratočučem Gaunerem.

Směrem od sociálky se přiblíží obtloustlá postava nevábného vzhledu a táže se: "Pan Egi, nepletu-li se?"

No, neplete. Co tak může chtít, klient sociálního odboru? Možná bych mu měl dát pět korun, on by šel třeba pryč.

Vidíte, jak první zdání někdy klame. Ve skutečnosti to byl pan Altair, známý deviant a publicista (obojí o sobě rozhlašuje především sám, jinak jde o dvě vzájemně, předpokládám, nesouvisející nebo ne až tak související stránky jeho činnosti a osobnosti). Tedy obtloustlá postava zůstává, nevábný vzhled rovněž, pětikorunu by si taktéž zasloužil. Avšak klientem sociálního odboru není, nýbrž byl podat jakési lejstro na podatelnu, která sídlí v témže křídle budovy.

Přerušil jsem tudíž činnost pro Tlustého Vratočuče Gaunera a odebral se s Altairem na kávu, s trochou fantazie by se kávový dýchánek vypočítavého technika nicotného ouřadu se známým internetovým IT publicistou dal nazvat i pracovní činností. Nicméně se nikdo neodvažuje již mnohá léta zabývat se mojí pracovní morálkou, pročež lze deklarovat jako kafe a klábosení prosté.

Doposud jsem Altaira neznal (nesoudím, zda jsem o něco přišel), od něj se sem tam tu (chci říct občas zde) mihnul nějaký krátký komentář, já svého času sporadicky zhlédl jeho blblog a někdy někde narazil na jeho článek odborný. Několikráte jsme spolu "hovořili" po ICQ a asi podvakráte bez uvozovek po telefonu.

Pročež je vcelku milé zjistit, že ony unikátní IP adresy mají i svoji reálnou (stále nehodnotím kvalitu) podobu.


Taková fotka dne se hodí třeba k tomu, že dobře vím, co jsem dělal v podvečer - cestou domů jsem se stavil koupit jakousi sračku do jakési tiskárny (černou do Ťapinčiny, abych nebyl pořád tak nekonkrétní).

Jednorázovky stále nakupuju v EcoPrintu naproti jednoho ze vchodů do kasáren Šumavská (KŠ v odborné terminologii ZPR VA).

K těmto mám dlouholetý vřelý vztah.

Jednak jsem tam trávil mnoho času při servisu stravovacího systému u "KamSeNaNásHrabete?" a při té příležitosti tam spořádal značné množství obědů. Relativně slušně chutných, občas i protekčních, jimiž mne speciálně obdařovala jedna z kuchařek-vydavatelek, taková mladá, možná nic moc hezká, ale vcelku příjemná a stran erárního žrádla poměrně štědrá.

A pak tam byla ona trapná epizoda "Já, voják ozbrojených sil, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností ...", poté, co spadl ten barák na Svoboďáku a statik nás s celým pochodováním poslal do prdele. To už jsem tu avšak zmiňoval.

Jak jsem uklidňoval podplukovníka, to jsem taky psal?


Vodkaz nafurt

Neděle, 20.09.2009


(Se mi to nějak pomotalo a někde jsem prochlastal fotku z neděle. Tak tady máte jednu nevyužitou ze srpna. Tak.)

Vodkaz nafurt

Sobota, 19.09.2009 ... Egi zas automechanikem ...

Prší, prší, jen se leje, pojedeme do prdele ... páč nám teče do auta.

To už jsem tu, mám pocit, zmiňoval. A možná né jednou.

Za deště mi teklo do zadní části auta, do kufru. Bylo mokré to obložení (nebo jak se to jmenuje? zkrátka tapecírunk) stropu, prokapávalo to, bylo to schopné vyprodukovat v kufru i loužičku. Ale pozor - jen za chladného počasí. Když bylo chladno a pršelo, kapalo tam. Když to zkoušeli v AutoĎASu za slunka, dvacet třicet minut to kropili z hadice jak kokoti ... a nic. Tepelná roztažnost je strašný svinstvo.

A i velemechanik (to jako velký mechanik, ač drobný postavou, neplést s velomechanikem, jenž patrně spravuje kola) Pinďa mínil, ať si to radš spravím sám doma. Holt fajn servis. Ale v tomhle měl možná i pravdu. Že bych zbytečně vyklopil prachy za opravu, kterou možná zvládnu i sám s trochou štěstí. A stejně je to duchařina s nejistým výsledkem.

Já zakoupil v tom OBI v pátek silikon, takovou tu vytlačovací pištol, patřičné šroubovákové bity (torx?) ...

A vyhradil jsem si na to sobotní odpoledne. Neb bude podzim, bude dýšč. A ta kosa.

Rozebral jsem postupně to stropní obložení. A plasty kolem okének u kufru. A demontoval střešní nosiče. A jakési lišty u nich. A nakonec i ta okna.

Všude jsem všechno očistil a nasral všude kopu silikonu. A vcelku to i dal prakticky stejným způsobem dohromady. A dotáhl. A šest hodin mi to trvalo (dobrá, AutoĎASu by to trvalo tři, ale stálo by to dva litry). A nasranej jsem byl jak pes.

Ale podle mého by mělo v daném sektoru všechno těsnit. Druhá strana mince je, že mám takový pocit, že kupříkladu ta zadní boční okna už nikdo nedemontuje. Třetí strana mince - proč by to taky dělal, ne? Maximálně, když to vezmu přes střechu. Ovšem to už by byla okna demontována jaksi samovolně.

Ještě poslední nápad byl - ucpat těsnění pod anténou. Tam to může taky zatékat, stékat po kabelu a vykapávat kdovíkde. Ano, v AutoĎASu se mi snažili kdysi nabulíkovat, že to snad i přetěsnili. Ač to na to nevypadalo. A možná jsem to i zaplatil ...

V okamžiku, kdy jsem na ten stojánek antény šáhnul, celé se mi to rozsypalo pod rukama. Naprosto vyžrané. Pěkné. Tak to bych chtěl vidět, jak tam dávali to nové těsnění loni. To se jich budu muset schválně přeptat.

Avšak tedy výsledek - všechno od zadních dveří až ke kufru je stoprocentně zapatláno silikonem a nemá tam kudy kápnout.

Pravda, vyjma té 1.5 x 1.5 cm díry, která mi tam vznikla po té anténě.

Nasraně jsem to přelepil havarijní lepicí páskou a šel dom.


Vodkaz nafurt

Pátek, 18.09.2009 ... Běžte se do potravin zeptat elektrikářů ...

Neb jsem potřeboval koupit několikero hloupých vehementů z domácích potřeb, zavítal jsem cestou do OBI. Na parkovišti po nákupu jsem byl odloven zas takovou makovou slečnou. Prej průzkum. Chvíli času, pár otázek ...

"Jsem v až abnormálně dobrém rozmaru, takže jestli mi nechcete vnucovat nějakou píčovinu jako třeba úsporu za volání, tak to s váma zkusím, ať máte čárku."

"Díky. Tak: Jakou formu komunikace s energetickou společností upřednostňujete?"

"Komunikaci? Proč komunikaci? Já s nima komunikovat nepotřebuju. Co bych s nima asi tak komunikoval. Máte tam nějaký možnosti?"

"Písemně, telefonicky, emailem, online rozhovor formou chatu."

"Hm, když už, tak mailem."

"Dobře, tak dál - uvítal byste možnost zjišťování aktuálních informací od energetické společnosti přímo zde? Třeba formou informačního kiosku?"

"Eéh? Přímo zde? To jako tady v OBI? Ve vobchodě?" natolik jsem byl inteligentní, že mi došlo, že ne přímo na parkovišti.

"Ano," hlásí hrdě kočenka v hlase se stopou pýchy nad tím nápadem (jak kdyby byl její).

"To že bych se jezdil do OBI na něco vyptávat elektráren? Do vobchodu? To jako fakt?"

"Ano."

"Si robíte kozy, ne?"

"Proč?"

"Já su rád, když vo nich neslyším. Jednou za rok pošlou fakturu, já ji zaplatím, nepotřebuju se s nima eště vybavovat, ne?"

Smutně otočila na druhou stranu té á-čtyřky a přešla rovnou do spodní třetiny, odhadem tak k otázce číslo 28. Asi jsem ji trochu zklamal, když jsem nezačal hýkat nadšením nad možností vybavování se s EONanama v kdejakým květinářství. Už se jenom útrpně zeptala na tři statistické detaily - věk, četnost návštěv v OBI a ještě cosi dalšího, co si nepamatuju.

Ale čárku za, byť notně řídce, zpracovaný dotazník prej mít bude.

Zajímavé, s jejíma kolegama se tam jiní vybavovali mnohem obšírněji, nadšeně hýkali (asi nad možností kiosku elektráren v každé trafice) a skoro to vypadalo, že těm výzkumníkům ten papír ani stačit nebude.

Asi jsem divnej já.



Ať Jiří "Trvalka" Trvaj dělal, co dělal ...


... moc toho nenadělal. Aj se pak nechal radš vystřídat. Kometa-Třinec 1:5.

Vodkaz nafurt

Čtvrtek, 17.09.2009


"Dáma s kreaturou" aneb moje skoroneteř Miš s novou (něco mezi pátou a sedmou) nalezenou kočkou.

Vodkaz nafurt

Středa, 16.09.2009

Vodkaz nafurt

Úterý, 15.09.2009 ... Reklama a brány nesmrtelné ...

Svého času došla Velkýmu Šéfovi Kvakinovi reklama, když se tedy ještě počítalo s tím, že budou volby. Počítačová firma by nám na vyhodnocení voleb ráda půjčila počítače.

Prý za kolik si je půjčujeme my? No, levněji. To, co chtěj tihle podloudníci bez DPH v nejlevnější variantě, za to my to máme ještě za méně a i s DPH. A i po započítání mzdy mojí ptačí letky. A navíc firmu známe, dokonce zalez managera u nich dělá můj spolužák. Proč za něj nelobbuju? Páč byl dycky dylina a navíc - cokoliv jsem od nich koupil, musel jsem vždycky reklamovat. Až po box na diskety. Znáte? Kus plastu dole, kus plexiskla nahoře, pantík. V high-tech verzi se zámečkem. Ano, i tohle se mi od nich dokázalo rozpadnout.

Tedy prý na to mám odpovědět.

On si totiž Kvakin naivně snad myslel, že když je na prvním řádku "Bejvalej PhDr. Kvakin", že to je jako osobní dopis. Zkusil jsem mu objasnit, že je to vytažený z nějaké databáze ouřadů, že ho rozhodně od firmy prodávající aušusové boxy nijak osobně nemilují. Navíc, pokud jim na to odpovíme, dáváme jim do ruky jasný důkaz, že tahle adresa je živá, že se to neháže rovnou do drtičky, že nás mohou vesele spamovat dál. Kvakin pokrčil rameny a kupodivu můj argument uznal.

Čímž jsem považoval za vyřešené.

Po nějaké době se však už odložený líbezbrýf dostal do ruky Pyjavici. A ta, že na to potřebuje písemný rozbor (nač, kurva?). Proč ti naši, proč ne tihle. Když je piča, ať ho má. I nechal jsem svojí práce a vyprodukoval jí jednostránkové podrobné zdůvodnění.

Moc složité. Prý na radní. Na radní. Proč by to měli číst radní? Z jakého důvodu by je to mělo zajímat? Hmm, řek bych, že příliš složité na ni. Že stačí jednoduchá tabulka. A že to kunda neřekla hned?

I vyprodukoval jsem tabulku. Do tabulky jsem shrnul to, nač normální člověk přijde za půl minuty s kalkulačkou. A i osobně donesl až do ruky. Abych se mohl přeptat, jestli je to všechno, nebo abych si mohl vyhradit půl pracovní doby, kdy se budu zabývat nevyžádanýma reklamama a letákama.


Jo, a ještě jedna věc - nesmrtelné GSM brány u ústředny. Víte, co to je?

K ústředně je připíchnutej aparát s anténou, v tom SIM karta od mobilu. Když voláte na mobil, voláte vlastně přes tohle. Takže jako za ceny mobil-mobil. My máme v současné chvíli už tři, na každého operátora jednu. Voláte na Eurotel, voláte přes Eurotelecí bránu. Jestliže na ní někdo hovoří, pustí vás to ještě přes Pegas nebo přes Vodofón. Neb i to je levnější, nežli pevná linka. Jsou-li obsazeny všechny tři naráz, dovoláte se leda do prdele. Možná Kvakin a možná oba Malí Šéfové maj povoleno i přes pevnou na mobil. Že jako krizové řízení a tak. Tolik ve stručnosti funkce.

Odhlédnu od toho, že brány pokulhávají a měl na ně přijít servis je trochu poštelovat, možná bude třeba je do budoucna vyměnit. Přeci jen jsou z roku 2001 a šlapou ještě na starých 900 MHz frekvencích (aspoň dvě).

Jiné úskalí. Brány maj skrytá čísla. Z jednoho prostého důvodu - vobčan je obvykle vychcandíra. Jakmile se takového čísla domákne (a že mu přes něj může někdo z ingóstů kvůli nějakému jednání třeba volat), bude vobčan špórovat a volat samozřejmě přes tohle. Nebo když najde na mobilním telefonu zmeškaný hovor (a pokud není sociopat jako já) - zavolá zpátky, dovolá se na ústřednu, sežere mu to prachy ... a ví beztak stejný hovno jak předtím.

Jenže někteří ingósti furt skučeli. DrDol a její parta. Havlajs a Ťápina (neplést s Ťapinou) a jejich stavební buňka, prostě některejm to vysvětlit šlo, někteří to nepochopili takřka za deset let. Že maj vobčany debily, kteří nezvedaj skrytý čísla. A po tom je nám co? Po tom nám může bejt hovno. Ale prej není.

Navíc Pyjavici to brání v komunikaci s rozvětvenou rodinou. I oni jsou asi ... no prostě možná nezvedají skrytá čísla, no.

Jasný příkaz - odtajnit. Skutečně rozkaz. Budu já se s píčou hádat? Nebudu. Není jí třeba se na nic ptát, nebudu jí přece na sílu odpovídat, ne?

Pravda, neodpověděl jsem "Provedu" nebo "Vykonám", dle národnosti, omezil jsem se na pouhé "Hmm".

Všechny roky to několik nadřízených inštancí (dvě tajemnice, dva Velcí Šéfové včetně Kvakina a panoptikum střídajících se Malejch Šéfů) pochopilo a dalo si vysvětlit, přičemž nižší složky poslali nakonec dycky do prdele. Teď ne. Nová Pyjavice, nový rozum.

Inu, servisák přišel, inu, odtajnil. A můžeme bejt co, Kefalín? Můžeme bejt jenom zvědaví.


Vodkaz nafurt

Pondělí, 14.09.2009 ... Kde je vrchním velitelem frajtr ...

V práci furt lepší a lepší.

Nezodpovědná redaktorka Fišta dostala od Kvakina výslovný pokyn - jelikož byly prázdniny, netřeba s ouředním obšťastníkem nijak stresovat. Ostatně polovina ejakulátorů duchaplných textů byla tak jak tak na dovolené. Stačí tedy redakční uzávěrku s patřičnou komis udělat až těsně po půlce srpna. Fišta se dle toho zařídila. Komis a reakční radu svolala na 17.08., odsouhlasili výběr článků a schválili kdesicosi.

Nicméně Fišta poté ochořela. Krátkodobě, leč intenzívně. I domů v deset večer mi volala, pěkně práškama nafetlá, z toho desetiminutového hovoru jsem si uchoval zhruba tolik, že má hnis v hlavě. Ačkoli i to je ještě mnohem víc, než za normálních okolností, řekl bych. Vypadalo to s ní na pováženou.

Na každý pád nakonec i s hnisem v hlavě na půl dne do práce přišla, zbylé články do tiskárny odeslala, ulehla teprve pak. Obšťastník vyšel hned zkraje září, jako vždy, ba dokonce z tiskárny byl doručen dva dny dříve, než například loni. Do distribuce k milovaným občanům šel hrubo včas.

Dnes byla Fišta řešena.

Ne, že by něco zkurvila nenapravitelně. Ne, že by něco zkurvila napravitelně. Ona se vpodstatě zachovala podle pokynů, díky náhlé nemoci to vypadalo jeden čas vachrlatě, ale ve finále za většího osobního nasazení situaci zachránila a nebylo potřeba ani přikročit k nějakým havarijním řešením.

Neboť však bylo zasedání komis pozdě, jest to její chyba. Výslovný Kvakinův pokyn nikoho nezajímá, s největší pravděpodobností by nezajímal ani písemný. Kvakin je holt z ODS. Byla-li by komis včas a ataka nemoci sklátila Fištu před odesláním článků, situace by byla přesně stejná. Stejně by to neodesílala dřív, než tiskárna vyžádá.

Avšak neb je třeba někoho vzít cvičně u huby, je Fišta o 6500,- Káčé na výplatě kratší, s písemným zdůvodněním, že "ohrozila včasné vydání obšťastníku".

Pěkně, pičo, pěkně.


Nejen, že již od nástupu Pyjavice se docházka probírá a přetřásá vrchem spodem. Ba již k tomu i vychází inovované směrnice.

Ony existovaly tedy vždy, jenom je nikdo nikdy nečetl.

Takto si Pyjavice choromyslný výplod přisvojila a vydala jej jako svoje nóvum.

Jen se zapomněla popídit alespoň po nejmarkatnějších změnách, že například na podatelně už osm let od zakoupení nové ústředny nejsou dvě pracovnice, nýbrž Drahá Dráha pouhá, která i při své mrzké výkonnosti přeci jen zvládne triviální ústřednu obsluhovat při běžné agendě přebírání papírů. A tak má speciálně Drahá Dráha vyjmenovány dvě různé pracovní doby pro své dvě vykonávané činnosti. Takto je povinna býti na místě v 8:00, ale také má přijít již v 7:30. Či kupříkladu v neúřední pátek má odcházet stejně tak ve 13:00, jako ve 14:30. Pročež dle všeho nemálo času stráví rozkročena nad prahem, Koloběžka první, ani vevnitř - ani venku.

Naproti tomu avšak Pyjavice zrušila měsíční výkazy docházky s odůvodněním, že ona to číst nebude. Je tedy třeba se poctivě zapisovat, nečinit z toho však žádné závěry.

Směrnice musí být uložena na přesně zdokumentovaném místě na serveru, vedoucí odporů tlumočí zaměstnancům povinnost iniciativně výplody v této složce studovat.

Klasika:

Kde je vrchním velitelem frajtr, tam je základem strategie leštění holínek.


Pasáček hlemýžďů Cane mi posílá mail - pozvánku na šachový turnaj. Jako že já bych měl hrát šachy. Blbost.

Neb jsem v jakési časové tísni, na mail mu neodpovídám. Bohužel mám spuštěné ICQ a s jakýmsi člověkem cosi řeším. Což je tak pro arciinžinýra ten pravý moment:

Cane (22:58:28 14/09/2009)
zdar

EgiCz (23:09:58 14/09/2009)
zdar

Cane (23:10:13 14/09/2009)
psal jsem Ti mailem pozvanku na sachovy turnaj

EgiCz (23:10:27 14/09/2009)
jo, jeste jsem ti nestacil odpovedet - ani nahodou.

Cane (23:10:50 14/09/2009)
ok, skoda

EgiCz (23:11:12 14/09/2009)
neni cas

Cane (23:11:42 14/09/2009)
kdybys vedel o nekom, kdo hraje sachy (aspon nejak) a mohl by mit zajem, dej vedet

EgiCz (23:11:49 14/09/2009)
jo

EgiCz (23:11:51 14/09/2009)
Pepe

Cane (23:12:16 14/09/2009)
normalni, nebo slepecky?

EgiCz (23:12:52 14/09/2009)
nevim, asi aj normalni.

Cane (23:13:32 14/09/2009)
das mi na nej teleon?

Cane (23:13:38 14/09/2009)
telefon

EgiCz (23:13:50 14/09/2009)
kurva dite uz vsichni dneska do pice

Cane (23:14:19 14/09/2009)
tak nic, ser na to, dobrou

EgiCz (23:14:25 14/09/2009)
728123456

Cane (23:14:28 14/09/2009)
dik

EgiCz (23:14:30 14/09/2009)
a di uz do prdele

EgiCz (23:14:34 14/09/2009)
(ani neodpovidej)

EgiCz (23:14:42 14/09/2009)
dobrou

Cane (23:14:48 14/09/2009)
ok :-) dobrou

EgiCz (23:15:10 14/09/2009)
NEODPOVIDEJ, KURVA, ZNAMENA NEODPOVIDEJ, KDYZ TO OKNO DO PICI ZAVRU, TAK HO CHCU MIT KURVA ZAVRENY.


A já se ptám: mluvím fakt kurva furt čínsky?



Napůl noční směna u paní Božky na ouřadě na Vystrkově.

Vodkaz nafurt

Neděle, 13.09.2009


Kometa - Sparta, 1:4 nářez pro Brno. Více zde ...

Vodkaz nafurt

Sobota, 12.09.2009 ... Zas jeden takový opakovaný vtip ...

Druhá svatba za tejden. Druhá druhá svatba za tejden. Teda předpokládám. Každopádně pro mne to znamenalo podruhé sako, podruhé vstávat dřív, než bych sám o sobě zamýšlel, podruhé koukat na cizí pešek.

Tentokrát Davy, kapelník Kaskadérů, jak je starej, tak je nešťastník ...

A to jsem to měl ještě fotit, prej jako malá svatba, malej fotograf. No řekněte mu, že nasrat, když on nám na naší tragédii vyhrával, ne? Kostel, tma jak v prdeli, jéje, to je zase radosti v chudé chaloupce.

No, upřímně - viděl jsem už lepší výsledky i o hodně lepší výsledky, ale viděl jsem taky mnohem žalostnější (dole je náhodný výběr víceméně), to je pravda.

Výslovně jsem si vymínil, že v případě nezdaru mi nebude nikdo chtít prokopnout prdel. Takže nechtěl. Ba dokonce jako zmije klikatá na mne nikdo nesyčel. Vzato kolem a kolem to dopadlo dobře. No, dobře je za tři, to je málo. Já bysem řek, že to dopadlo chvalitebně. Tak.


Vodkaz nafurt

Pátek, 11.09.2009

Vodkaz nafurt

Čtvrtek, 10.09.2009

Vodkaz nafurt

Středa, 09.09.2009 ... GaPa a opakovaný vtip ...

Vzal jsem si jeden den dovolenou, vstal v nějakou naprosto nekřesťanskou hodinu (v sedm? tak nějak) a odjel do Ostravy.

Neboť se mi tam ženil kamarád jeden z nejkamarádovatějších - četař GaPa v záloze.

Kdyby jenom to. On se ženil podruhé. Ve středu (nač si kazit víkend?). V zapamatovatelný den 09.09.09. Nic vám to nepřipomíná? Ani když prozradím, že si bral veterinářku? Ne, nebudu vyjmenovávat všechno, v čem všem se ještě dokáže opičit už od pradávných dob (četa, rota, funkce, štáb), stačí možná, když zmíním dva psy a práci na ouřadě. Avšak jako echt ingóst. A taky má děti. Doteď dvě, odteď tři. Ech, nikdo nejsme dokonalej.

Furt jsem stresoval, stresoval, abych tam byl včas, svatba měla být "za pět minut dvanáct", vyjížděl jsem před půl devátou, nakonec jsem byl před jedenáctou v Ostravě, i se dvěma zastávkama a s kafem. Tak jsem podal KTZ hlášení, že jsem na pozici, coural kolem a zevloval po okolí ...

„Až vyjde dluhy pruvod smutečnich hostu na Slezsku Ostravu od Sykorova mostu ...“

Radnice městského obvodu Slezská Ostrava, dějiště nadcházejícího debaklu, most Miloše Sýkory hned pod ní přes silnici, naproti mostu a vedle radnice pomník osvobození - s tankem. Ostrava je region razovity, pročež tam jako slušní lidi nechávají pomník pomníkem. Kdyby přišel nějakej vobšournickej pračurák a chtěl jim po něm malovat růžovou, dostal by po pyske a počítal by zuby, předpokládám.

No a tak teda svatba, no ...

Příjezd v mocném fáru z roku 1900 plus mínus něco, obřadní síň, dojatej starosta, dojatí ouředníci - neb GaPa škodí právě tam (ehm, povědomé, ne?). Nynější nová stará GaPová tam svého času dělala též zastupičku. Což je jediná její vada na kráse, neb je asociální demokradkou. Jak říkám - nikdo nejsme dokonalý.

A posléze odjezd na jakousi žranici, ale takovou tu echt. Rozbitej talíř, šunková rolka s křenovou pěnou, polívka s játrovejma knedlíčkama, vzájemné krmení ženicha a nevěsty. Chyběla už jenom ta svíčková se šesti. Tanyny tanyny. Ale ještě předtím veřejné předčítání přáníček a dokonce představování se veškerejch hostů navzájem. To je zajímavá inovace. Takový to: "Já jsem švagr od sestřenice od maminky od nevěsty." A podobně. Zapamatoval jsem si jich asi šest. Z toho tři jsem znal už předtím.

Tak jsem si počkal, až na mne dojde řada, zatvářil se zkroušeně a pravil, jako byv odhalen: "Ja som tu omylem. Ja měl namiřeno na filatelisticku burzu do Orlove, fotil jsem si ten tank u tego mostu, na rathaus jsem šel na retych, oni mne dovnitř a pak aj sem natlačili ...". Škoda, sežrala mi to s bídou půlka svatebčanů.

No a v relativně nenáročném duchu se to neslo až do pozdních hodin.

Zvláště dobře jsem si popovídal o zbraních a tamější domobraně se švýcarským křídlem rodiny (neptejte se na definici rodinných vztahů - snad strýček a jeho syn, ale nevím, čí strýček. možná nevěsty. nebo někoho jinýho).

Prostě fajn. Ačkoli jak pravil GaPův jeden bratr takřka rodný: "Ženit se podruhé je jak vloupat se do kriminálu."

Výstižné.


Cestou zpátky jsem ještě hodil Luleč. To teda ne, jak se to občas používá v tom spojení, že bych se šel vychcat, ale skutečně jsem se stavil v Lulči, kde na chatě dlela Gazela, namísto aby šukala po výčepu U Šušňa a nalejvala místním zoufalcům škopky. To je úroveň. I pikolíci maj dneska nárok na dovolenou. Chm chm.

A začala extraligová sezóna, pročež Kometa dostala doma první klepec od Plzně, jak mi hlásil kolega spolufotograf Dark průběžně pomocí KTZ. Zatím jenom šetrných 1:2.



Pomník. Tank. Zelenej. Ostrava.


Most Miloše Sýkory v ranním smogu. Ostrava.


Radnice Slezská Ostrava, GaPa, nová stará GaPová, několik ďýýýtě (ďýýýtě je nesklonné).

Vodkaz nafurt

Úterý, 08.09.2009

Vodkaz nafurt

Pondělí, 07.09.2009

Vodkaz nafurt

Neděle, 06.09.2009 ... Kachní farma - dozvuky a bonus ...

Nic dalšího se neudálo. Ráno jsme povyprávěli některým troskám, co se večer po dobu jejich mentální nepřítomnosti událo, víceméně se jen sbalili a odjeli, když předtím posčítali škody a naopak nechtěné zisky - nevím, jestli krom obligátní kocoviny někdo odjel třeba březí, ale já si konkrétně odvezl nachlazení. A prý jsem nebyl sám.

Jelikož mi v noci bylo příjemně teplo, tipoval bych to na vira. Zánět průdušek, rýma, dusivý kašel.

Ona teprve doba ukáže, jak dlouho se s tím budu srát.


Vodkaz nafurt

Sobota, 05.09.2009 ... Kachní farma - stěžejní část ...

Byli jsme nalákáni na Kachní farmu. Kachny, kachny, kachny ...

Tedy přesněji řečeno - na chatu Kachněte, kde Zadek slavil narozeniny. Nebo ono se nemělo až tak vědět, že Zadek slaví narozeniny. Ačkoliv nám to Kachně práskla. A kolezi od něj z práce to rozkecali všem okolo. Ale my tvrdošíjně setrvávali na svém Kachněti slíbeném - o ničem nevíme, béřeme to jenom jako chlastačku, Zadkovi popřejeme ke čtyřicátinám, až nastane čas.

Ale to bylo velké zázračení. Nejen chajda a zahrada, nýbrž gril mocný obrovský na celé zvíře, párty-stan, sedací hospodské soupravy a reprodukovaná hudba z počítače (takto jsem se laškovně zbavil jednoho monitoru k likvidaci určeného - jasně, půjčím, když si ho pak necháš a do ekodvora odvezeš sama, hehe).

Sežrala se jedna ovce a vypilo se mnoho desítek litrů pivo-limo. Někteří už od pátku.

Když jsme v sobotu ve středním odpoledni přijeli, jistá část teprve dávala dohromady, co se vlastně minulý večer dělo, druhá část už byla zase ve stavu, že se jim o tom v neděli bude vyprávět.

Ťapinka vyrazila do Dolních Kounic na krabičky, já šel původně s ní, ale pak mne to začalo srát, tak jsem se zas vrátil.

Zrovna se večer hrál jakýsi důležitý mezinárodní čutec Česko-Slovensko. A několik jedinců spekulovalo, jak zjistit aktuální výsledky. Ti, kteří měli ty internety v telefonu, ti byli zpravidla našrot. Já si zrovna hrál zase s vysílačkou, zkoušel jsem, kam se dovolám, když si stoupnu na kopec mezi vinohrad a švestkovou alej. Dovolal jsem se jenom do Hrušovan u Brna, ale i tak jsem navázal spojení s Karinou Hrušovany, která se na to zrovna koukala, hlásila mi výsledky a já je tlumočil ostatním. Vida, ono to může bejt aj užitečné.


Vodkaz nafurt

Pátek, 04.09.2009 ... Když vám obrátěj stadion ...

Poslední přípravný zápas Kometa vs. Trenčín a poslední vítězství na dlouhou dobu dopředu.

A zároveň první zápas v Rondu po první části rekonstrukce.

Letos už ani nefasujeme jako v předešlých sezónách permanentky. Ty jsme měli vždycky přes základní část, chodili jsme normálně přes turnikety. Až pak na play-off jsme měli speciální press vstupky a pouštěli nás přes sektor hostí. A teď chodíme jenom na PRESSky, přes bývalou vrátnici, tedy tamdudy, kde byla vrátnice, když tam byla vrátnice. Teď už je tam jen vchod hlídaný sekuriťákem nastojato. A kolem šaten, skrz celé útroby půl stadionu, načež člověk vyleze hned u střídaček, ale ty taky nejsou tam, kde bejvávaly, nýbrž na opačné straně.

No je to celé zmatené a i se svým orientačním smyslem tam mám chvilkama problémy pochopit, kde vlastně jsem. Na ouřadě ve sklepě a tady.



Kometa vs. Trenčín - 6:1. Na snímku Pavel Zubíček.
Dobře, tak když se oholí, tak jako Groula až tak nevypadá, no. Více foto zde ...

Vodkaz nafurt

Čtvrtek, 03.09.2009 ... Ťapince, pošta a hovno ...

Někteří maj s poštou furt nějaký problémy.

Jasně, že poštovský panáček občas něco ukradne nebo ztratí, to je všeobecně známá věc. Nebo zničí ...

Třeba jako tenkrát, když Ťapince dokázala pošta rozbít nerozbitnou váhu. Hehe.

A zrovna Ťapinka ... teď jí na poště ztratili nebo ukradli hovno. Fakt. Hovno. Hovno jako hovno, ne hovno jako hovno.

Ubohé zvířátko strádá, veterinářka zasílá hovno do laboratoře a hovno hovno. Hovno nedojde.

To je veřejná služba ...


Vodkaz nafurt

Středa, 02.09.2009

Vodkaz nafurt

Úterý, 01.09.2009 ... Gauner, smraďoch a Polka ...

Jak, kurva, někdo může chodit na ouřad a takhle smrdět?

"Veřejné internetové pracoviště", čili kumbál se třema PC, kam si vobčan může přijít sednout na nějakou dobu k internetu. Jako že přístup k informacím a tak.

Lze pochopit, že tam chodí občas náhodní kolemjdoucí, někdo, kdo si cestou z domu na šalinu vzpomene, že se na něco zapomněl podívat, někdo, kdo potřebuje jenom něco zkontrolovat a nechce se mu chodit až domů. A pak taky různí sociálové až asociálové (zrovna teď se řeší nějaké urážlivé maily pravděpodobně odtam rozesílané), nemající nebo příliš lakotní na to, aby platili měsíčně horentních několik set korun za internetové připojení. Některé ty ksichty už znám zcela jasně.

Třeba jeden takový dneska - ať je léto nebo zima, nosí furt a imrvére stejné zašlé sako a jakousi umaštěnou hučku ... a smrdí. Že nemá na internet, to se snad ještě i pochopit dá. Ale na mejdlo?

A ten kumbál je fakt malej. Za ním je jakýsi skládek, ve kterém jsem měl po červencové potopě na vysychání nějakou drobnou techniku, část onoho zbytku jsem stěhoval dneska. A musel jsem kolem schořa asi šestkrát projít. Zmínil jsem se o tom Tlustýmu Vratočučovi Gaunerovi. Jo, prej na toho už si stěžovalo několik lidí, že vedle něho se nedá sedět (vedle sociála, nikoliv vedle Gaunera).

Gauner nelenil a šel si tam čuchnout. Načež požádal smrdutce, aby opustil budovu a příště přišel, až se více spřátelí s osobní hygienou. Ještě si zkoušel hrát na blbýho a ptal se, jak to Gauner myslí. Tedy mu to vysvětlil jednodušeji: "Smrdíte. Moc. Přijďte, až se umejete."

Inu, Gauner umí bejt i drsňák.


Študoval jsem, jak probíhala vzpomínková akce při sedmdesátém výročí napadení Polska Německem, výročí obrany Westerplatte a pietní akt tamtéž. Mj. jsem u toho pročítal polské zpravodajství. A taky třeba slovenské, kde nejvíc lkali, že ani po sedmdesáti letech Putin na Westerplatte na plnou hubu neřekl, že se teda Rusáci omlouvaj, že se ke Skopčákům přidali a Polsko napadli z druhé strany. Ač Putin napsal (či si tedy nechal sepsat) na adresu Poláků obsáhlý list, kde tvrdí, že celý Ribbentrop-Molotov pakt byl špatný a nemorální, že to celý okolo bylo nalevačku. V čemž by se od politika dala hledat asi největší forma omluvy, jakou si od takového individua lze představit. Jen to neřek na plnou hubu a holou větou. Nad čímž slovenské listy svorně pláčí.

Hm. A Čoboláci? A kdypak se omluvili ti? Že Rusové napadli Poláky taky, 17. září? A nezapomněli se nějak zmínit o faktu, že kromě toho, že Slovenský štát sloužil jako základna pro nástup hitlerovských vojsk a z Malacek startovaly na Polsko svazy Luftwaffe, že taky samotné Slovensko zaútočilo na Polsko? Silou tří divizí z jihu? A to ne nějakého sedmnáctého, ale hezky hned s Hitlerem prvního září? He?

Ve finále a v kontextu druhé světové války se to dá brát (pár desítek kilometrů v polském vnitrozemí a všehovšudy ani ne 20 padlých, 50 raněných a okolo 10 pohřešovaných) jako drobná šarvátka a přestřelka, nicméně Hitler posílal Tisovi za to děkovné telegramy a několik Slováků dostalo vysoká německá vyznamenání.

Pročež bejt Slovákem, na tohle téma držím hubu a tiše šoupu nohama.

Ale to jsem chtěl ...

Študoval jsem polský tisk. Nedávno jsem ukazoval jakémusi Polákovi kamsi cestu. Cane se mne KTZ (někdy mylně nazývanou SMS) ptal, jak se polsky řekne "Děkuji", neboť učinil výpravu do Polska, na pivo si uměl ukázat, ale poděkovat neuměl (neboť jsem věděl, že je na cestách, byl jsem tak velkorysý a na tázací KTZ mu odpověděl). A i "licenční poplatek" z Gdaňska právě mi od něj přišel (ale na Westerplatte nebyl, ichtyl, ani pořádně nevěděl, o čem je řeč). A potkal jsem starého známého, který by se chtěl napřesrok jet podívat do Polska. Já ostatně taky, nebyl jsem tam, ani nepamatuju.

A jak se to všechno a ještě sem tam něco semlelo za poslední dva tejdny, vzpomněl jsem si ještě na jednu věc.

Kdysi na základní škole jsme si museli prakticky povinně korespondovat s podobně postiženým a dopisování "chtivým" harantem ze spřátelené socialistické země, nejlépe samozřejmě ze Sojuzu.

Mně z Rusáka vždycky nějak sešlo.

Jednoho dne jsme šli se skorospolužákem Melínem čarovat ven s karbidem. Kabid vápníku, znáte, ne? Při styku s vodou vydává hořlavý acetylen. Pročež, když se zahrabe do sněhu, a nad tím škrtne sirkou, hoří sníh. Zajímavá podívaná. Tedy jsme s Melínem pálili sníh kdesi za barákem, přičemž Melín stále ještě s aktovkou na zádech si uvědomil, že byl vybrán jako dobrovolník, aby někomu rozdal několikero dopisů právě od těch oných dopisováníchtivých socialistických atakdále. Měl za navýsost vhodné přiložit to celý na ohýnek a považovat za vyřešené. Avšak jsem si všiml, že třímá dopisy od Poláků.

Tak jsem mu jeden uzmul. Stejně bych se tomu dlouhodobě asi nevyhnul nebo by soudružka učitelka aspoň furt vysírala, takhle jsem moh mít docela lacino čárku za splněnej úkol. A jelikož můj bruder i nějakou dobu koexistoval s polskou slečnou, měl jsem něco málo naposloucháno. A vopruz furt stejnej, ale nemusí se to psát bukvama (bavíme se o šesté třídě, kdy jsem ještě s azbukou zápasil - asi jako teď).

No a tak jsem si dopisoval s Polkou. Joanna se jmenovala. A víceméně jsme si dopisovali vesele, i když jsme už nemuseli. Ba jednou i na jakémsi huráčundru stopem do Gdaňska s kamarádem Mihalem jsme se tam stavili. Takže jsem Joannu (nepočítám-li poslané fotky) i jednou viděl (dlužno podotknout, že po těch šeredkách kolem Waršawy to byly se sestrou Aniou nehezčí holky z Polska). Jenže to byl rok 1991 - zrovna probíhal státní převrat v Rusku a střílelo se kolem Kremlu. A Poláci se zas drželi za budku, že "Juž něma Gorbačeva". Páč kdykoli se něco otřáslo v Rusku, dostali po hubě vyliskáno Poláci. Tak to bylo odjakživa. Tedy se jim nelze divit, že z toho měli těžkou hlavu.

A to je furt. Slyším polštinu - vzpomenu si na Joannu. Zabrousím na polský stránky, vzpomenu si na Joannu. Přijde mi pohled z Polska, vzpomenu si na Joannu. Jenže jsem o ní reálně bratru sedmnáct nebo osmnáct let neslyšel. A celou dobu si říkám, že bych s tím měl něco dělat. A stejnou dobu se k tomu nemůžu dokopat.

Tak mne samotnýho dokopalo to, co jsem naordinoval vám - zkrátka jsem sednul, vzal papír a tužku a napsal dopis. A su moc zvědavej, jestli se třebas někdy ještě ozve. Předpokládám tedy, že alespoň žije. Adresu si pamatuju zpaměti doteď, ačkoliv se už takřka určitě jmenuje jinak, byla to vesnice, minimálně barák musí existovat a nějak to musí dojít. Nuž, nechme se překvapit.


Vodkaz nafurt

 

A pokaváď má někdo extra zájem a nemá toho eště plný zuby, může si zavzpomínat na "starší zlatý časy":

04 / 2013, 03 / 2013, 02 / 2013, 01 / 2013, 12 / 2012, 11 / 2012, 10 / 2012, 09 / 2012, 08 / 2012, 07 / 2012, 06 / 2012, 05 / 2012, 04 / 2012, 03 / 2012, 02 / 2012, 01 / 2012, 10 / 2011, 09 / 2011, 08 / 2011, 07 / 2011, 06 / 2011, 05 / 2011, 04 / 2011, 03 / 2011, 02 / 2011, 01 / 2011, 12 / 2010, 11 / 2010, 10 / 2010, 09 / 2010, 08 / 2010, 07 / 2010, 06 / 2010, 05 / 2010, 04 / 2010, 03 / 2010, 02 / 2010, 01 / 2010, 12 / 2009, 11 / 2009, 10 / 2009, 09 / 2009, 08 / 2009, 07 / 2009, 06 / 2009, 05 / 2009, 04 / 2009, 03 / 2009, 02 / 2009, 01 / 2009, 07-12 / 2008, 06 / 2008, 05 / 2008, 04 / 2008, 03 / 2008, 02 / 2008, 01 / 2008, 12 / 2007, 11 / 2007, 10 / 2007, 09 / 2007, 08 / 2007, 07 / 2007, 06 / 2007, 05 / 2007, 04 / 2007, 03 / 2007, 02 / 2007, 01 / 2007, 12 / 2006, 11 / 2006, 10 / 2006, 09 / 2006, 08 / 2006, 07 / 2006, 06 / 2006, 05 / 2006, 04 / 2006, 03 / 2006, 02 / 2006, 01 / 2006, 12 / 2005, 11 / 2005, 10 / 2005, 09 / 2005, 08 / 2005, 07 / 2005, 06 / 2005, 05 / 2005, 04 / 2005, 03 / 2005, 02 / 2005, 01 / 2005, 12 / 2004, 11 / 2004, 10 / 2004, 09 / 2004, 08 / 2004, 07 / 2004, 06 / 2004, 05 / 2004, 04 / 2004, 03 / 2004, 02 / 2004, 01 / 2004, 12 / 2003, 11 / 2003, 10 / 2003, 09 / 2003, 08 / 2003, 07 / 2003, 06 / 2003, 05 / 2003, 04 / 2003, 03 / 2003, 02 / 2003, 01 / 2003, 12 / 2002, 11 / 2002, 10 / 2002, 09 / 2002, 08 / 2002