Máte z toho husí kůži, chcete se vrátit na hlavní stránku?
Tímdlenc zpátky na titulní stranu.
EGIHO DENÍK
Září 2010

Archiválie a jiné relikviózní kecy ...

*** Nezapomeňte obzvláště při prázdninovejch cestách: Pozor, tohle jsou placené stránky !!! ***
(Více informací zde ...)



Aktualita:



Čtvrtek, 30.09.2010

Vodkaz nafurt

Středa, 29.09.2010 ... Kdo s čím zachází ...

... s tím také nezřídka schází.

Stará známá pravda.

Někdy to bývá i docela úsměvné, byť je to trochu černý humor.

Kupříkladu dnes v novinách probleskla zpráva, že na vozítku Segway se zabil člověk. Což by nebylo nikterak pikantní, kdyby to nebyl šéf firmy Segway.

Ne, že bych se zrovna smál, až bych se za břicho popadal. Ale jako jistá ironie to zapůsobí, ne, že ne.

Večer mi Ťapinka dala dárek k svátku ...

... voucher ...

... na projížďku ...

... na vozítku Segway.



Polní operace.
Dá-li se za "pole" považovat hospodský dvorek.
To je úroveň.

Vodkaz nafurt

Úterý, 28.09.2010


Při včerejším večerním venčení jsem našel autíčko. Tohle.
Dobrá, nebudu tak často vykládat o Vlastíkovi, že je bufeťák, co si všechno vodnese.
Ale autíčko mi tu leží na klávesnici.

Vodkaz nafurt

Pondělí, 27.09.2010

Vodkaz nafurt

Neděle, 26.09.2010

Kometa - Carovy Vary


Druhý ukázkový gól hostí. Kumstát se utrhne v jejich vlastním oslabení, je zezadu hákován, rozhodčí signalizuje výhodu.
Kumstát trefí brankáře Trvaje takříkajíc na komoru, ten vyrazí puk před sebe. Některý z rozhodčích zapíská. Všichni přestanou hrát.
Půl vteřiny (ne-li vteřinu) po píšťalce se Skuhravý chopí puku a dovedně jej vstřelí do branky.
Brněnská střídačka se dožaduje videa, je však odmítnuta s tím, že toto je situace, kterou (což je pravda) videorozhodčí nesmí posuzovat.
Gól platí.


Nicméně domácí jsou zcela marní, to se musí přiznat. Tlačí, snaží se, jenom jaksi nedokáží dát branku.
Paradoxní po drtivé výhře nad Zlínem na jeho ledě.


KarloVarle nakonec vyhrávají neuvěřitelných 0:7.
Doteď jsem Kometě říkal "debaklisti" s jistou dávkou nadsázky.
Na druhou stranu - pořád máme historicky nejlepší umístění v tabulce ELH v tomto tisíciletí, neboť jsme pořád v první desítce.
Více foto zde ...

Vodkaz nafurt

Sobota, 25.09.2010 ... Zasraná čubka ...

Sedím doma, plácám se u počítače. Hlavní část výhledu na příští čtyři dny.

Máša mi sedí pod stolem a tváří se zádumčivě. Jako by jí bylo nějak nepěkně. Ona má asi slabou epilepsii, jednou za půl roku nebo za rok ji chytne takovej menší záchvat. A to je právě vždycky tak - přijde nejčastěji ke mně, někam se schoulí a klepe se. Stojí, jít nemůže, sednout nemůže, nahrbená, našpónovaná, vytřeštěnej pohled, třes. A já ji hladím a držím, dokud ji to během několika minut nepřejde.

Máša stojí, nahrbená, divnej pohled ...

Načež se posere.

Ale, kurva, jak ...

Žádný záchvaty, žádný třasy, žádný svalový pnutí. Prostě ju jenom bolel břuch. Tedy mi ohodila botu (naštěstí jen zboku), koberec a stůl. Fest.

Je to vulpes. Anďák, když má sračku, tak si řekne. Stojí ve dveřích a naznačuje, že by šel ven. Tahle trubka ne.

No jo, no ... fakt to máte jak s děckem.



Svérázný styl osazení lavičky na Lesné.
No, zcela přesně - ještě včera byla zakopaná v těch járkách v trávníku. Ale někomu tam asi překážela nebo co ...

Vodkaz nafurt

Pátek, 24.09.2010

Vodkaz nafurt

Čtvrtek, 23.09.2010


Ranní Bronx.

Vodkaz nafurt

Středa, 22.09.2010

Vodkaz nafurt

Úterý, 21.09.2010 ... Body na účet Albiho ...

Když to je pešek. Ivošákovi Darkovi zhebnul foťák, Kocór je shnilé jak sviňa. Teda tak bych to necharakterizoval možná, spíš není Kocór zachtivej, kterej by si potřeboval slíznout smetánku. On se stará především o juniory a dorost, s tím má své práce dost. Na zápasech A-týmu tvrdí, že je spokojen se svou pozicí "trojky". Vždycky mu nabídnu, on mne vždycky pošle do prdele. Nutit ho nebudem, budem rádi, když vezme zápas, kdy budem mít s Darkem souběh nemohoucnosti. Takže Kocór maximálně obejduje. Nedejte se mýlit, v naší redakci je to terminus technicus pro podružné práce - pět fotek pro speciální galerii, tadyhle pro cizí redakci, tuhle ještě něco. Zbytek si prdne sobě na web a má se čím chlubit. A já furt fotím jak kokot hlavní reporty. Jo, eště Kocór nekouří a nechutnaj mu stadionové klobásky, tak mi o přestávkách hlídá brašnu. Dobrovolně, taky to nelze brát jako šikanu. Místo lakonického: "Hlídej," se vždycky slušně zeptám: "Budeš tady? Tak hlídej !!!"

Taky jeden z důvodů, proč jsem furt v časovým skluzu. Časově náročnej koníček.

Dneska pozor, změna - Ivošák oživil foťák aspoň v nouzovém polomanuálním režimu, fotil report, obejdovat jsem moh já i s Kocórem. Tak to má byť.

Takže dneska Kometa vs. Benzíni z Litvajzu ...



Hlavně, že se aspoň někdo nezřízeně těší ...


Robert Reichel a mikrofon.
Ale dobře, vtip je vtip a Robert je Robert. Pamětníci vzpomenou na první a zároveň rozhodující nájezd v semifinále v Naganu proti Kanadě, ne?
"Jsi pašák, Albi ...", zrovna tuhle jsem na to vzpomínal.
(Mimochodem, Jirka Dopita je sice s drobným zraněním mimo hru, ale na Brněnské střídačce stojí MUDr. Zdeněk Ziegelbauer, lékař týmu z Nagana.)


Gól Humlem. Tenhle sice není ten pravý ořechový, ale Kometa nakonec vítězí 3:1 a píše si první body v sezóně.
Více foto zde ... (a mimochodem velice povedené choreo brněnského kotle na začátku).

Vodkaz nafurt

Pondělí, 20.09.2010

Vodkaz nafurt

Neděle, 19.09.2010 ... Šplhouni, vodouni a jiní idioti ...

Abych porád jenom nehnípal v práci nebo doma a nevrtal se v práci nebo ve fotkách z hokeja, byl jsem vylákán opět na geovýpravu za geopíčovinama jakožto geokibic, tentokrát konkrétně opět geokibic - lezecký instruktor.

Prvně bylo potřeba odlovit jakousi "multinu" sestávající se dvou "stagí" v terénu 5 (z 5ti). Což v praxi znamená: vydrápat se po laně na strom jak kráva, kde dlí úžasný solární pristroj, se kterým když zaverglujete (za dne), ukáže vám, že máte jít kamsi sto padesát metrů do prdele a tam se vydrápat na jinej strom jak kráva. Úžasné.

My pobalili doma lana a karabiny ještě od poslední vejpravy, Vlastík přišel vyzbrojen. Jednak óbršpulkou jakési buď klusté nitě, nebo tenkého špigótku. Pak mi celou dobu lál, když jsem se jaksi (zcela neprozřetelně) zmínil, že mám doma rybářský vlasec z Lidlu. Jenže já mám vlasec na draka, ne na hópání po stromách. Na draka ... dá rozum, že rybářskej vlasec z Lidlu, to nemůže bejt moc na ryby. Kdoví, jak dlouho to na té potopené lodi leželo. Chytnete fišlu, zahne vám kramle i s vlascem. Dyž vám veme draka s vlascem drak, tak vás to tak nenasere. K večeři máte něco ve špajzu. Na draka vlasec dobrej.

Vložka: Poslouchejte, co kdybysme udělali takovou nějakou "Drakiádu"? Loni na to nedošlo, předloni myslím taky né, co kdyby se sešlo pár čtenářů z Brna a okolí s (nejlíp) vlastnoručně vyrobenejma (ale přinejhorším pro sračky i prefabrikovanejma) drakama a šli jsme je chvílu venčit, dyž je ten podzim? Nekam za město? A ti, co maj vodlitky nebo manželky a jiné elementály a bez nich nedostanou KVOP, tak by je dyžtak vzali s sebou (to si nejsu jistej, estli je tak nélepčí nápad)? Taková jako kultůrní akce. Řekněme třeba 17. října, dyž nebude venku chcat? Je to neděla, sobotu mám zabitou volbama, to je tak akorát na draka, ne?

Jo, takže Chlastík přišel s tou špulkou. A dyž říkám "vyzbrojen", tak ke špulce měl eště prak tuze mocný z armyšopu a v kapse vyvažovací závažíčka z pneumatik automobilů. Plastík je totiž zavilý pumpičkář. Teda né, že by to autům pomstychtivě loupal z náprav, ale dycky to nachází u cesty. Vlastík už je takovej bufeťák. Co nande, to si vodnese, že se to třeba bude hodit. No - a hodí se to. Ten prak, to je taky kapitola sama o sobě. Dobrej prak. Jo, kdysi se vyráběly praky z vidličky z klacku. Jenomže to nemělo až takovýho cveka. Už za nás se ovšem prodával "rybářský vrhač návnady" (furt s tema rybama taky dneska), to byla taková šprnda jak bék, třináctkou maticí to dokázalo provalit fenstr na padesát metrů. Mám pocit, že v tem rybářským vercajku dělali kožíšky a nechceli to z teho důvodu prodávat harantom, že sme museli dycky zkvaltovat nejakýho nešťastnýho dospěláka. Tak todle Vlastíkovo bylo něco podobnýho.

Horší bylo, že to nastřelování nám zabralo asi dvě hodiny.

Větve v blbé poloze a úhlu a svinsky vysoko. Buď jsme se netrefili. Nebo se zamotal špagátek do větviček nahoře. Nebo na zemi. Nebo prostě něco. Jednou už jsme to měli někde poblíž, zas jsme to uškubli. Zkoušeli jsme to všichni, nastřídačku. Po mnoha a mnoha pokusech (a podložení volně ložených metrů provázku na zemi bundou) se zadařilo, už nevím komu, nastřelit aspoň nižší vidlici. Takže na špagátek se dala navázat lavinovka, vytáhnout, na ni navázat lano, vytáhnout taky, ukotvit u země.

Vlastík byl vyslán nahoru po prusíkách a s lavinovkou, tu nahodil s karabinou o rozsedlinu vejš, zase slezl, pak Ťapinka, pak zas Vlastík.

Až se konečně dostal ke kýženému přístroji, odečetl korekci souřadnic, mohli jsme to celý sbalit a o těch stoaněco metrů se přesunout, kdeže jsme si to mohli pro velký úspěch zopakovat.

Ten první byl strom hubený a do vejšky se ženoucí, ten druhej mocně klustej a rozložitej. Jináč stejná svině. Ale ...

Podařilo se nastřelit špagátek hned napodruhý nebo napotřetí. Mocně pozitivní. Ono už se taky pomalu šeřilo.

Coby první šplhoun byla vyvolena (neplést s vyvoslena) tentokrát Ťapinka. Vydrápala se hezky a mravně - soudě z fotek a dle Vlastíkové vejšky - tak neco přes deset metrů. Ačkoli dělala takový to svoje "Nemůžu, uš nemůžu ...", zatímco se jí nohy ginglaly eště mně u ramen. Mohla. Stačilo ju nechat vybrebentit. A že zas nahodí lavinovku s karabinou vejš. Nahodila. Vedle. Spadlo. Nahodila podruhý, kdesi se jí to zakleslo. Tak že to vycloumá, slaní dolů a nechá to Chlastíkovi. Zjistila, kam šňůrka vede, nahmatala karabinu o ščakélek zaklesnutou. Poposedla si v sedáku. Popohoupla se i s lanem, aby lépe došáhla ...

... a vono ejhle, vedle ščakélku byla finální krabička. Ťapinka za hrdinku.

Geopíčení na stromech ...
Geopíčení na stromech ...
Geopíčení na stromech ...
Nastřelování prvního lanka na strom.
Vlastík jako práče.
Ťapinka jako práče.
Geopíčení na stromech ...
Geopíčení na stromech ...
Geopíčení na stromech ...
Pověste ho vejš.
Vlastík visí ve větvoví, pod sebe si svítí dírou na prdeli.
Druhý zásadní strom, Ťapinka se jímá stoupání.
Geopíčení na stromech ...
Geopíčení na stromech ...
Geopíčení na stromech ...
Ťapinka odpočívá při visu svislém.
Ťapinka je z toho na větvi.
Jednou jsi dole, jednou nahoře.


Druhá krabic nebyla o mnoho méně vypečená, ačkoli se honosila obtížností terénu pouze 4.5 z 5 možných.

Pod hradem Veveří je lávka. Pro pěší. Taková relativně nová, když hovoříme v řádu desítek let. On tam bejval původně most, nicméně Skopčáci ho za války vyhodili do luftu. Pak tam desetiletí bylo takový torzo mostu. Nakonec zbyl uprostřed jenom pozůstatek jednoho pilíře. Pod tou novou lávkou.

A o to právě jde.

Šutr a beton. Uprostřed přehrady. Nic na věci nemění, že je to jedno z užších míst Pryglu. Prostě na všechny strany moc metrů vody, nahoru moc metrů luftu. Způsob dopravy záleží na vkusu každého soudruha.

Měkkejši si půjčujou čluny.

Plastík zavelel jasně: lezu. Ťapinka dodala: já ani omylem.

Neboť už byla tma jak v prdeli a riziko působení traumat zástupům chodců a šlapálistů mizivé, obsadili jsme k půl deváté večer lávku. Nahodili lano, uvázali až za vzdálenější zábradlí. Názory na hloubku se různí, jedni zlí jazykové tvrdí dvanáct metrů, druzí patnáct. Laickým odhadem je to kurevsky vysoko, zvlášť, když je tma. Reálně musíte pouštět lano tak dlouho, až vám dole šplouše.

Ťapinka se odpoutala od zbytku výpravy (tzn. nás dvou), seběhla ku vodě. Oný bazmek na tom prvním stromě jako nechtěný bonus ukazoval i teplotu. Ta zněla 15° Celestýna ve středním odpoledni. Od té doby se smráklo a ochladilo. Pročež se Ťapinka převlékla se do plavek a jala se to brát plaváním. Úplně blbá holt. Nahoře úplněk, dole kytovec s čelovkou.

Oni si ještě dokonce dali závod, kdo tam bude dřív. V tomhle tedy Ťapinka vyhrála. Pokud má člověk viset přes deset metrů nad betonem a čučícíma traverzama, nikam se nehoní a dává si kurevskýho majzla, jak se do toho sedáku šněruje.

Za celou dobu, co Vlastík supěl dolů a ještě víc pak supěl nahoru, prošel kolem všehovšudy jenom jeden chodec. A lekl se jenom docela trochu. Lano podlezl vcelku ochotně.

Krabičku našli, zapísali se do ní. Pozvraceli se každej svojí cestou.

A prej, že já se k tomu mám celou dobu nějak laxně. No se ví, však já tam byl jako podržšpagát a "konzultant". Říkat: "Jó, máš to dobrý," a občas se na to i podívat. Co bych kde skopičil?

Ale zas aby se neřeklo, že su máčora, co umí akorát dělat chytrýho, našněroval jsem se do aparatury, cvičně se spustil dolů a vylez si to nahoru. Houby zle. No, pravda, znám i spoustu o poznání lepších zábav, než se hompat na laně v noci a kose kdesi nad betonovým švindlútesem vprostřed přehrady. Ale zas to pro neznalé může vypadat jako pekelné žůžo dobrodrůžo, pročež ... no, upřímně, nenapadá mne žádné solidní zužitkování takovéhleto historky. Ale je to historka pro historku samu. Abych dokázal, jakej su hrozně šikovnej a drsňácky tvrďáckej. Když ne nikomu jinýmu, tak aspoň sobě. Tak.

A hlavně tam nebudu celej den postávat jak trubka a ani bych si nešplh, né?

Eště jsem naordinoval Ťapince, aby mne vyfotila. Tak mrmlala, že to neumí a kdesicosi, že jí tam svítí do toho ta čelovka. Tak jsem ji típnul (čelovku, nikoli Ťapinku), byl jsem vyfotografován, načež jsem až nahoře zjistil, že jsem půlku toho lezl potmě. Ani mi to nepřišlo.

Geopíčení na stromech ...
Geopíčení na stromech ...
Geopíčení na stromech ...
Noční plavba Ťapinčina.
Na závod vítězí Ťapinka. Ta už se drápe z vody, zatímco Vlastík se ještě třepe deset metrů nad útesem.
Latimérie vyvržená na skalisko zkoumá terén.
Geopíčení na stromech ...
Geopíčení na stromech ...
Vlastík coby perpentykl zahajuje výstup.
Já pózuju a Ťapinka se mne pokouší objektivem zastihnout, když se vyhoupnu zpod mostu (přičemž jen asi pětkrát blejskne do prázdné tmy).


Recyklace dvou už výše použitých fotek, jen abych dostál formátu zápisků ...

Vodkaz nafurt

Sobota, 18.09.2010 ... Hop a je tu výstavka ...

A ještě zase ke Kometě: Hop a je tu ... výstavka. Primátor přijde až o dva odstavce dál. Výstavka nikoli dastižénij naródnovo chazjájstva, nýbrž o historii Komety.

Ve Vaňkovcééé.

Slavnostně zahájil primeros Roman "Hokejová hala" Onderka, jen co předtím slavnostně odhalil čurák na Svoboďáku. O hodinách mluvím. Překřtěny už podle výkresů. Inu, pomník. Primeros se teď všude nechává fotit v dresu Komety s tím, jak podporuje brněnskej sport. Děti (zvláštní) školou povinné mu na to možná skočej. Škoda (pro něj) je, že ta haranťata zas nemaj volební právo. A esli só mešuge, nebudó mít asi ani v dospělosti.

Nuž, dost primerose ...

Výstavka byla tak ležérně poházena v jednom rameni teho vobchoďáku, chvíli prořečnili a pak se do zblbnutí podepisovali třeba Pepek Černý, Ruda Potsch nebo Vladimír "Náča" Nadrchal, hokejové legendy brněnské Komety. A pár vybraných současníků jim krylo záda.



Zleva: Kamil Brabenec, Josef Černý, Petr Hubáček, Rudolf Potsch, Vladimír Nadrchal, Tomáš Houdek, Jiří Trvaj a Pavel Zubíček.


Vladimír "Náča" Nadrchal, brněnská brankářská legenda, osminásobný mistr ligy, držitel pěti stříbrných a bronzových medailí z OH a MS,
dodnes (ve 72ti !! letech) trenér brankářů. Na panelu á-la Hannibal Lecter kdysi v šedesátých letech, vlevo live dneska.
Aneb "Najdi deset rozdílů".
Více z "vernisáže" zde ...

Vodkaz nafurt

Pátek, 17.09.2010 ... Extraligový start ...

Bejvávaly doby, možná už jsem to tady za poslední měsíc zmiňoval, kdy jsem se jako většina laiků domníval (mylně), že hokej, konkrétně tedy lední hokej, je takový veskrze zimní sport. Mno, ne asi až tak docela.

Přes měsíc zuří příprava, včíl začíná liga. Jak nahóře psáno, sedmnáctýho září. To máme zas do půlky dubna vystaráno o zábavu, ó jéje.

Tak na úvod hezky nabouchanej Třinec ...



Rozhodčí Jan Hribik a variace na známý plakát se "strýčkem Samem" ...


Přes všechny pičičandy vokolo se chvílema i hrálo. Pokud se teda zrovna nevítalo, nebyl zraněn brankář hostí,
nebyla přestávka nebo komerční přestávka nebo vůbec tak něco ...


Jiří Dopita na Richarda Stehlíka: "Ti to s náma vypadá dneska nejako bledě, Ríšo ..."
A vono richtik: Kometa - Třinec 2:3. Více foto zde ...

Vodkaz nafurt

Čtvrtek, 16.09.2010

Vodkaz nafurt

Středa, 15.09.2010

Vodkaz nafurt

Úterý, 14.09.2010

Vodkaz nafurt

Pondělí, 13.09.2010

Vodkaz nafurt

Neděle, 12.09.2010 ... Zdvořilostní návštěva v Plzni 2 ...


Z nedostatku podnětů ještě dva záběry ze včerejší procházky. Tohle je jeden ...


... a tohle druhej.


Tohle už je akorát nedělní cesta domů.

Vodkaz nafurt

Sobota, 11.09.2010 ... Zdvořilostní návštěva v Plzni ...


I Plzeň má své aféry a aférky kolem uměleckých a "uměleckých" děl. Třeba nové kašny, to se tam jen mele.
Ale Brno si teprve přijde na své, počkejme si tejden ...


Ne, to při testu objektivu není příliš tmavé, to jenom Cikorky přemejšlejí,
jak své černé ručičky zkonfrontovat s penězma na dně kášně ...


Ťapinka čučící do studnice v pívováru. Kupodivu tam dole paradoxně není geopičovina.

Vodkaz nafurt

Pátek, 10.09.2010 ... Přípravné utkání Kometa vs. Sekačky z Budějc ...


Srážka s Jiřím Dopitou. Nic milého.


Krásný gól Pavla Mojžíše zblízka.
Celkový výsledek 3:3, více foto zde ...

Vodkaz nafurt

Čtvrtek, 09.09.2010

Vodkaz nafurt

Středa, 08.09.2010 ... Sleva od světlušky ...

Mám zas jakési potlach na Magorátě. Jak je Štatl celé rozkopané, je lepčí jet potupákem a proběhnót se durch.

Dneska se všude rojí jakýsi světlušky. Když člověk přestane myslet na maškarní, dojde mu, že je to sbírka na slepejše. Dyž je člověk natvrdlé, voni mu to přinejhorším řeknó.

Normálně se mi povětšinou takoví delikventi vyhejbaj jak čert křížu, čest výjimkám. Tentokrát mne z dvanácti těch tlupiček osloví jedna cestou tam, bohužel mám už sekeru a ani nevím, jak su na tom s drobnejma, kdybych pak potřeboval chvílu gamblit s kafomatem. Odkazuju je na později. Ale paradoxně jsem přesvědčen, že později jedněm nasypu do pokladničky, abych získal ten odznáček, co k tomu rozdávaj. Tím budu moct večer ohromit Slepéša Marťana a možná Kozlíka Aleša, kterak jsem dobrovolně přispěl na zrakáče, coby známý lakomec, jenž si charitu radš u nich odmaká.

Horší je, že cestou zpátky platí v plném rozsahu ten úvod předchozího odstavce. Podívaj se na mne a v lepčím případě jdou po někom jiným, případně rovnou zahnou do postranní ulice. Chm.

Už su skoro u šaliny, tam stojej dvě takový kočenky, jedna eště tak formálně vodevře hubu ... a zas ju zavře a kouká, z koho by neco vyrazila s pravděpodobnějším výsledkem. Jenže já nahodím cosi jako úsměv a zamířím neomylně k nim.

"Dobrý den, přispěl byste ..." bla bla bla.

Se ví. Vysypu jim veškerý drobný, co mám (a to jsem si to kafe ani nedával), což je asi třináct korun. Dostanu za to letáček. Pěkný.

"Moment, a co ten vodznáček? Já chcu vodznáček, abych moh machrovat na moje skoroslepý kamarády."

"Odznáček je pro ty, co přispějí aspoň třicet korun."

"No dobrý, jenže já víc nemám. A ze zapečetěné kasičky zpátky na litr asi nedostanu, co? To si mám skočit někam rozměnit nebo jak?"

"Ale ne, jestli vám o něj tak moc jde, tak si jeden vemte, tady máte, zas nám spousta lidí dá taky menší částku."

Che.

Dobrý, tuze dobrý. Dokážu vydyndat slevu i u charitativní sbírky. To by i Harpagon Spojka (hrdě rozprodávající reklamní předměty z prodejních akcí k chlastu a cigárům) zbledl závistí.

Aby neřekli, později jsem jim ještě potutelně poslal takovou tu šizuňkovskou předraženou dotační KTZ (někdy mylně nazývanou SMS, v temto případě eště jaksi jinak).

Večer Marťan ohrnuje pysk, páč to byla sbírka jakési jiné slepejšbuňky. To dá rozum, není slepejš jako slepejš. Voni (Marťanovi) jsou ta druhá banda, která za příspěvek rozdává bílý pastelky, který jsou eště víc na hovno, než vodznáček. Tedy tak.



Česká jen tak k polednímu cestou z Magorátu ...


Práce prý šlechtí člověka a polidštila i opici.
No, třeba takováhle brigáda by mne vnitřně velmi uspokojovala.

Vodkaz nafurt

Úterý, 07.09.2010 ... Vrták (a) Fiškus ...

Pučmidrát Fiškus dostal za samostatný úkol (někdy v červenci) učesat kabeláž. Přivrtat v některých kancelářích s nejhrůznějšími zámotky (hovořím o drátech, nikoli o úřednicích) lišty na stěny a volně ložené křížem krážem přes podlahu dráty do nich nabouchat.

Pročež dnes prohlásil: "Zlato, pojď na to, já ti to tam našroubuju." No, neprohlásil, na takovéto komplikované sexuální harašení vůči kolegyni Zlatce alias Habibí ho příliš neužije, omezil se na mumlání i vrtání a později na přechod od slov k činům. Uchopil vrtačku, lištičky, do kapsy si nacpal hmoždinky a šroufky a zmizel přes chodbu, do Habibíné kanceláře, odkud se následně ozývaly strašlivé zvuky.

Pak všechno ztichlo.

Nejen vrtačka, ale i všechny počítače a rádio.

Fiškus přišel s tím, že asi vypli proud. "Oni" patrně. Ve dvou patrech.

Koukám mu na ohořelý vrták. On teda kouká taky, jenže mu to nic neříká. Černé asi z výroby, ne? Já že navrtal rozvod 220 voltů? To né, jak bych mohl.

Všechno ztichlo, však tamtam neduní nad krajem, ale nám nad hlavou láteří stavební ingósti Buchťa, Ťápina (neplést s Ťapinou), Budulínek, Simka a spol., kteří přišli o dvě hodiny práce. To jsou ti, kteří průběžně po odstavci nemačkají Ctrl+S, jako třeba já. Tím se odlišuje správce sítě od BFU.

"Tak to tam strč eště jednou," dím poté, co jsme s údržbářem Mirajzem nahodili jističe na poschodích i ve sklepě a upozornili uživatelky, že to možná půjde do hajzlu opakovaně.

"Mne to zabije, né?"

"Co by tě zabíjelo, máš to izolovaný do tisícovky. Schválně to zkus."

Zkusil. Lup. Tma. Vypadá to, že Fiškus začíná věřit na převrtaný drát.

No jo, no. Takovej je von.

(Dlužno podotknout, že by se to stalo i mně, protože lištičku musel vést jediným úzkým místem pod oknem, stejně jako to vyhodnotili stavbaři při dělání rozvodů. Ale já v pracovním procesu zásadně nic nevrtám, neb mám v živé paměti, jak jsem několikrát u zákazníka "KamSeNaNásHrabete?" vyvalil kus zdi. Pravda, že tenkrát to spravil pytlik sádry a zručné ruce kolegů Kraťase a Jožky Kokošky. Po Fiškusovi musí přijít elektrikář a vysekat kus omítky. Inu - tak.)


Odpoledne jsem zakoupil sobě jeden objektiv vynikající. Zas deset tisíc v piči. Proč já to dělám furt?

Nicméně za dobu, co jsme měli ještě poradu na spřáteleném ouřadě, proběhlo dramatické líčení a bejvalej Velkej Šéf Kvakin dostal stejně jako jeho komplic sedm let v díře. Brum-brum.

První gratulační KTZ (někdy mylně nazývaná SMS) mi došla kdesi od KarloVarlí. Globalizace.

Vlastně docela příjemný a veselý den.


Vodkaz nafurt

Pondělí, 06.09.2010

Vodkaz nafurt

Neděle, 05.09.2010

Vodkaz nafurt

Sobota, 04.09.2010

Vodkaz nafurt

Pátek, 03.09.2010

Vodkaz nafurt

Čtvrtek, 02.09.2010 ... Žárovky v centru před Centrumem ...


Jedna z nových brněnských skulptur. A to mají další následovat. Potěš nás Magistrát.


Pocta T.A.Edisonovi a žárovce, která je dnes v EU velechytře zakázaná. Možná nějaký prrrotest.


U žárovek - zašívárna studentů, chléb se sádlem, pracující cikán, ToiToika a divná osoba neznámého pohlaví s nákupem.

Vodkaz nafurt

Středa, 01.09.2010 ... Pozor na přetrénování ...


Takhle dopadají golfisté, kteří přeženou trénink na devatenácté jamce. Zde místní zoufalec Anastáz.
Nicméně výhodu to skýtá, neb na cvičné zařvání: "Legitimujte se," odevzdávají bez reptání celou peněženku.


Večerní dávka lezení po stromech v parku mezi duchy.
Ano, Ťapinčiny geopičoviny.

Vodkaz nafurt

 

A pokaváď má někdo extra zájem a nemá toho eště plný zuby, může si zavzpomínat na "starší zlatý časy":

04 / 2013, 03 / 2013, 02 / 2013, 01 / 2013, 12 / 2012, 11 / 2012, 10 / 2012, 09 / 2012, 08 / 2012, 07 / 2012, 06 / 2012, 05 / 2012, 04 / 2012, 03 / 2012, 02 / 2012, 01 / 2012, 10 / 2011, 09 / 2011, 08 / 2011, 07 / 2011, 06 / 2011, 05 / 2011, 04 / 2011, 03 / 2011, 02 / 2011, 01 / 2011, 12 / 2010, 11 / 2010, 10 / 2010, 09 / 2010, 08 / 2010, 07 / 2010, 06 / 2010, 05 / 2010, 04 / 2010, 03 / 2010, 02 / 2010, 01 / 2010, 12 / 2009, 11 / 2009, 10 / 2009, 09 / 2009, 08 / 2009, 07 / 2009, 06 / 2009, 05 / 2009, 04 / 2009, 03 / 2009, 02 / 2009, 01 / 2009, 07-12 / 2008, 06 / 2008, 05 / 2008, 04 / 2008, 03 / 2008, 02 / 2008, 01 / 2008, 12 / 2007, 11 / 2007, 10 / 2007, 09 / 2007, 08 / 2007, 07 / 2007, 06 / 2007, 05 / 2007, 04 / 2007, 03 / 2007, 02 / 2007, 01 / 2007, 12 / 2006, 11 / 2006, 10 / 2006, 09 / 2006, 08 / 2006, 07 / 2006, 06 / 2006, 05 / 2006, 04 / 2006, 03 / 2006, 02 / 2006, 01 / 2006, 12 / 2005, 11 / 2005, 10 / 2005, 09 / 2005, 08 / 2005, 07 / 2005, 06 / 2005, 05 / 2005, 04 / 2005, 03 / 2005, 02 / 2005, 01 / 2005, 12 / 2004, 11 / 2004, 10 / 2004, 09 / 2004, 08 / 2004, 07 / 2004, 06 / 2004, 05 / 2004, 04 / 2004, 03 / 2004, 02 / 2004, 01 / 2004, 12 / 2003, 11 / 2003, 10 / 2003, 09 / 2003, 08 / 2003, 07 / 2003, 06 / 2003, 05 / 2003, 04 / 2003, 03 / 2003, 02 / 2003, 01 / 2003, 12 / 2002, 11 / 2002, 10 / 2002, 09 / 2002, 08 / 2002