Máte z toho husí kůži, chcete se vrátit na hlavní stránku?
Tímdlenc zpátky na titulní stranu.
EGIHO DENÍK
Únor 2010

Archiválie a jiné relikviózní kecy ...

*** Nezapomeňte obzvláště při prázdninovejch cestách: Pozor, tohle jsou placené stránky !!! ***
(Více informací zde ...)



Aktualita:



Neděle, 28.02.2010 ... Už visí ...

Neboť se nám (tedy Ťapince a mně už tuplem né) nechtělo vařit, bylo třeba vyrazit na oběd do restaurace. A neboť jsme měli již drahnou dobu nasyslený ještě jeden slevový tupoun do Pičérie u Fandy and His Melody Brothers, bylo třeba jít vyžrat konkrétně je, přímo do jámy v Lelekovicích. Přece jim to nenecháme propadnout, ne? Tedy ani tak né, že by se nám to nepodařilo po každém druhém rozvozu, zas pizzu nelze žrát furt (nikoli, ani quattro formaggi s česnekem), tupoun netupoun.

Jenomže když oni se jednou kdysi v létě nebo začátkem podzimu vyprsili s dlouhodobejma bonusama, platnejma do konce února. Běžnej tejdenní vem čert. Tyhle jsem si nějak zapamatoval, jak jsem je furt přehazoval po stole tam a zpátky.

Ano, trochu mi to připomnělo, jak jsem nacvičil do servisu s monitorem a na dotaz, zda je ještě v (dvouleté, ne-li tříleté) záruce, s milým úsměvem odvětil: "Ano, do zítřka."


Cestou domů jsme, když už jsme měli cestu kolem Glogloglóbusu (to je ten s těma myšma skotačícíma mezi regálama) zakoupili alespoň to nejnutnější, nemusíme se tam proplejtat mezi vřeštícíma rodinkama, ale brambor a tatranek jest nám zapotřebí.

Po návratu Ťapinka odkvačila venčit šakecy, na mně zbyl úklid těch dvou hubených pytlíků.

Na to jsem se musel ovšem propracovat na druhý konec kuchyně ke špajzu, přičemž jsem cestou zavadil o pračku s dopranými Ťapinky džínami (zasrané od geokačenění tak, že se fakt musej prát sólo). Tedy jsem ještě zcela mimochodem ty jedny kalhoty pověsil na sušák.

"Tys mi pověsil kalhoty?" táže se po návratu udiveně Ťapinka.

"Jo. Proč?" Nějak mi není jasný ten údiv, věším každou druhou pračku (či samozřejmě spíš její obsah).

"Byly v pračce."

"Byly."

"Už nejsou."

"Nejsou."

"Takže jsi je pověsil."

Zářná logika. Ani nevím, jestli jsem velevtip o vyhození z okna řekl nahlas nebo si jenom pomyslel. Jestli ona by to neměla jednodušší, kdyby se zašla podívat ku věšáku. Ne, to ona bude radš dvě minuty okolo toho hovořit, jen abych si nemoh a nemoh číst. Konečně si bere fotoaparát a odchází z pokoje ... k sobě do pracovny. A k věšáku.

"Neboj, nejdu si je vyfotit."

A to je mi zrovna divné. Třeba já, já bych si takové pověšené kalhoty hnedle vyfotil.


Vodkaz nafurt

Sobota, 27.02.2010 ... Dortiáda ...

Marketing Komety uspořádal soutěž zvanou "Dortiáda". Vpodstatě šlo o výrobu dortů, nikoli házení po sobě. Dortů s hokejovou tematikou. Amatéři, profesionální cukráři, sponzoři.

Průběžné doplňování soutěžících do seznamu v HTML byl neskutečný vopruz. Mně se o tom už málem aj zdálo. Zrovna někdy ve čtvrtek nebo kdy, cestou domů, naráz pod Lesnou vidím před předním sklem nápis "Dortiáda s Kometou" a takový ten šišoidní dort, jak byl v nákresu u zadání soutěže. Tfuj. Tak buď jsem usnul za volantem a tahle hrůza mne budí, abych do někoho u semaforu nenakouřil. Nebo už jsem do někoho nakouřil a jsem v komatu, přičemž tohle mne přišlo strašit. Neboť mi v břuchu šplouchalo čerstvé kafé a spát se mi nijak příliš nechtělo, za chvíli jsem se vzpamatoval a uvědomil si, že tam ten bilbórd u křižovatky fakt je.

Jo, to jsem odbočil ...

Šlo o to, vykuchtit dort s námětem, že Kometa jest nejlepčí (aktuálně předposlední místo v tabulce ELH), přinést na místo "M" v čase "Č". Kde bylo vyhodnoceno a první tři z každé kategorie odměněni (kupříkladu několikametrový dort s historickými fotografiemi - jedlými).

Čas "Č" nastal dnes. A na místo "M" jsem se na závěr akce vypravil vystřídat na postu fotografa pana Kocóra, který tam oxidoval už od rána od jakéhosi zápasu juniorky, přičemž ke čtvrté odpolední toho měl akorát tak plné brejle (to je takový obrat, ve skutečnosti žádné nenosí).

Čímž mi sice přehrál práci, ale také zcela (pro něj) nestrategicky účast ve zcela závěrečné epizodě - sežrání pokud možno všech exponátů.

Vyhlášení se zdařilo, sežrání ani zdaleka nikoliv.

Byla to akce pro dětské domovy, se kterými Kometa dlouhodobě spolupracuje a chystá pro ně všelijaký program (tedy asi ne proto, že by jim tam nedali nažrat), se zástupci těch partnerských obcí a organizací a vůbec pro všelijaké takové skupinky, nikoli pro širokou veřejnost. Čili ačkoli "strávníků" mohlo být dobře ke dvěma stovkám, vyrovnat se se soutěžními kusy na stolech kolem celého hokejového kluziště bylo mimo jejich schopnosti. A to víte, jak to může vypadat, když takovou kohortu haraťat pustíte k několika desítkám metrů dortů s tím, že můžou sežrat, kolik se jim zamane. Nedaly to, no.

A to už dva dny čtu knihu z ruského zajateckého tábora, kde je hlavním motivem hlad.



Cestou do mládežnických hokejových hal - tady místo té díry a mobilního kluziště bejvával zimní stadion ...


... a tady se dlábí primeros Roman "Hokejová Hala" Onderka, jenž svého času slíbil na tomtéž místě vybudovat nový. Do konce roku 2009.
Více foto a akce zde ...

Vodkaz nafurt

Pátek, 26.02.2010 ... Do prdele leda tak ...

"Nevstáváš?" táže se kolem půl deváté Ťapinka.

"Až za chvílu," dím, neboť jsem v noci přišel tuze pozdě ze sólo kávové výpravy a nestihl ji informovat o ranním záměru vyrazit na pracovní nákupy.

"A co směrnice?"

Blbka.


Cestou na oběd reklamním žluto-modrým potupákem mi ten interiér vozidla připomíná Boeing Ryanairu.

Pročež odpoledne trávím hledáním rozumných letenek na jaro.

Špatné.

Na jednu akci - s Canem na tejden do Maroka - jsem se nějak opozdil a ani individuálně se do dané lokality asi v cenově rozumné hladině nedostanu. Možná to ještě nějak vyšaším, ale s největší pravděpodobností poletím tak leda do prdele. Inu což, v Klatovech je taky pěkně. Pojedu do Partoltic.

Aby Ťapinka neměla hloupé hlody, že já si furt lítám někde v povětří, navrhl jsem jako geniální nápad zaletět si na otočku do Bergama. Páč je to jediná dostupná destinace, kam se dá fakt za pět stovek v pátek večír tam, v sobotu zpátky. Ťapinka si najde jednu geopíčovinu, čímž si na mapě Evropy vybarví Itálii, zajdeme na kafe ke Giorgiovi.

A zhola neprozřetelně jsem se zeptal PraPetry a Marťana, neboť tihle dva dlouhodobě láli, že oni chtí taky někam letět, že si pořádám diverzní osamocené akce a jim se nic neřekne. Jim se nic neřekne, páč by to pak už nebyla osamocená akce, že? Nicméně pro tuhle příležitost jim účast byla nabídnuta, neboť mně už vyjde nastejno, když se otravuju s jednou nebo s třema. Ba naopak - část otravování si můžou rozvrstvit mezi sebe. Podaří-li se je usadit každého na opačnou stranu létadla, třeba to nespadne. Pár metráků navíc to musí unést, ne?

Ba co víc - pokud Ťapinčina geokrabička nebude na kopci, můžou tihle dva dělat zeď, až to bude před plným náměstím lovit někde zpoza plotu. Na zeď jsou oba prudce použitelní. Horší naopak je, když stojí někde, kde potřebujete něco vidět.

No a jak jsem si to tak študoval, aby to nebylo ani moc blízko k té první výpravě (na kterou nakonec stejně nejedu), aby to nebylo moc pozdě, abych se tím Ťapince netrefil do veterinárního veletrhu ... asi jsem to nějak nedopočítal a s velkou pravděpodobností jsem se tím pro letošek připravil o Ořechov. Kurva, kurva, kurva.



Potupák kdesi v Brně ...

Vodkaz nafurt

Čtvrtek, 25.02.2010 ... I na mne moc ...

Věta, kterou jsem už mnoho let nepoužil:

"Ještě jedno kafe, ale mohlo by být, prosím, přeci jenom o trochu slabší?"

Gazela je nadmíru přičinlivá a vstřícná, ale opravdu 1.5 dcl vody na 1.5 dcl kafe je i na mne trochu moc. Nebo přinejmenším jedno takové mi stačí, druhé už bych tak tradičně 1:2, jak jsem zvyklý.


Vodkaz nafurt

Středa, 24.02.2010 ... Chabá účast ...

Nějak jsme se se slepejšama dneska na hospodu špatně domluvili.

Tenhle nemocnej, tahle nemůže, tihle dva kdesi po světě ...

Ale zase takhle jsme si s Canem o samotě dlouho nepokecali ...


Vodkaz nafurt

Úterý, 23.02.2010 ... Stolní verze ...

Takřka a skoro v souladu se směrnicí jsem po poledni vzal fotobrášňu, dle směrnice si zapsal neurčité přerušení pracovní doby a odešel do prdele.

Tedy přesněji řečeno odešel si za zábavou.

Další doprovodná sportovně-společenská akce v době nižšího shonu olympijské pauzy ELH proběhla v úterý 23.02.2010 na Obchodní akademii v Kotlářské ulici.

I tentokrát bylo jedním ze stěžejních témat předání cen nejlepším sportovkyním jmenované školy, jež byla mimo jiné vyhlášena jako nejlepší v rámci města Brna na sportovním poli pro četné úspěchy svých svěřenkyň.

V tomto případě se čestné role gratulantů zhostili čtyři zástupci útoku brněnské Komety: Jiří Dopita, Roman Erat, Radek Procházka a Tomáš Divíšek. Mimochodem - se zúčastněnými reprezentantkami tohoto vzdělávacího zařízení se naši hokejisté nesetkali poprvé, v nedávné minulosti již jednou byly pozvány do Ronda na utkání Komety (proti Plzni) s krátkým pozápasovým setkáním s hráči.

Po předání ocenění studentkám a krátké neformální besedě přišla na řadu druhá půle odpoledního programu: turnaj v rámci soutěže "Vítámvás Cup" ve Stiga hokeji - a to právě za účasti soutěžní skupiny z OA, zkušených matadorů z SK Kociánka a již zmíněných čtyř zástupců HC Komety Brno.

Pokud se oprostíme od příjemné a pohodové atmosféry, jež se prolínala celým časným odpolednem, turnaji nechybělo nic z toho, co patří k "velkému" hokeji - napětí, povzbuzování, dramatické zvraty a góly v posledních sekundách jednotlivých zápasů.

Po skončení základní části se naši borci (každý v jiné kvalifikační skupině) umístili ve středních částech patřičných tabulek, výjimkou byl pouze Jiří Dopita, který potvrdil svoji střeleckou pověst z ledové plochy, skupinu s přehledem vyhrál a byl by postoupil i do play-off této etapy, kdyby se vzhledem k programu nemusel společně s Radkem Procházkou, Tomášem Divíškem a Romanem Eratem s hostiteli rozloučit a odebrat se pro zbytek dne na trénink v hokeji, tentokrát ledním.

Více obrazem ve fotogalerii.

(Původně psáno pro hc-kometa.cz.)

Co to budu vypisovat sólo, když to mám v editaci článků i s HTML formátováním, ne? Cheche.

Stěžejní:

- vynikající kočénky okolo, jak safari.
- bezrukej šampión na stolní hokej
- viděl jsem neuvěřitelné a kolegové z redakce mi to nechtěli fakt sežrat: věčně vážného, v nejexponovanějších okamžicích maximálně kradmě se pousmějícího, Jiřího Dopitu - chlámat se až k slzám.


Vodkaz nafurt

Pondělí, 22.02.2010 ... Gauner upřímný ...

Na ouřad se šine babča. S jezefčíkem. Takovým starším, umolousaným, vcelku znuděným, ve svetru. Pes, ne baba. Vlastně čubka. Taky pes, ne baba.

Hrdě nakráčí s psékem do budovy a má se kamsi ku pokladně. Tlustej Vratočuč Gauner ju pakuje ven, že čokli dovnitř nesmí. Známe to taky - když majitel hospody nechce hosty s psama (a jejich prachy - těch hostů, ne těch psů), jdeme jinam. Ale pokud vím dopředu, že se někam s psékama nesmí, tak tam s nima prostě nechodím. Buď tam nejdu vůbec, lze-li se návštěvě zcela vyhnout, případně čokly nechám doma (paničce na krku apod.). Tady je to o trochu paradoxnější tím, že babča jde klopit daň ze psa (teda ne jako přímo ze psa, ale jakože za psa). Nicméně vobrázek na dveřách je vobrázek na dveřách.

"Paní, nechte si ho uvázanýho venku, já vám ho tam pohlídám," spatřuje i vhodnou příležitost k protažení zad Gauner, ačkoli to pro něj bude znamenat nucenou pauzu od jídla.

"Pane, ona je po operaci." (možná má pod svetrem ještě i obvaz. tak proč ju, kurva, bába tahá na ouřad?)

"A co?"

"Přiběhne jinej pes a břicho jí roztrhá." (jistě, kolem ouřadu jsou hordy zdivočelých psů natěšených trhat břuch její čubičce.)

"Paní, neroztrhá, vždyť vám říkám - já budu přímo venku a s psem vám tam počkám, pohlídám ho."

"Pane," končí hovor zprofanovaným, leč vcelku povedeně provedeným, teatrálním zvoláním babča, "vy nejste člověk !!"

"Nejsu člověk, já su hlídač."

Tlustej Vratočuč Gauner umí bejt někdy krásně pravdomluvnej a upřímnej.


Petrovi, vedoucímu U Šušňa, došel vyděračskej dopis od organizace jménem OAZA. Že jako prej druhá upomínka, že pokud nezaplatí výpalné, bude popotahován. "Ochranná asociace zvukařů - autorů". S příznačnou doménou EU.

Co to má kurva bejt?

Za televizi a za rádio v hospodě chtěj měsíční paušál.

Soud kdysi před jakousi dobou naznal, že "zvukoví mistři" (fakt tohle spojení používají jako terminus technicus) mohou být za jistých okolností autory jisté složky hudebních děl. Pročež je povinnost jim taky platit raketýring. Masakr.

Dobře, chápu. Může existovat případ, kdy zvukař při nějaké produkci významně ovlivní kvalitu díla. Ale pak je snad spoluautor a měl by se šábnout s autorem o měšec už ukousnutej OSA. A určitě se to snad netýká nahrávek na vydaných albech, za to dostal zvukař jednorázově zaplaceno a má vystaráno, ne?

Jenže tím, že vlastníte rádio, máte tu možnost, tu možnost ...

Přesná situace - U Šušňa hraje rádio Petrov. Soukromý. Závislý na reklamě. Z rádia písnička od Terryho Jackse - Seasons in the Sun. Sedmdesátý léta. Kanadskej zpěvák. Za to všechno platí čtyřem mafiím naráz - OSA, Intergram, Český rozhlas a teď nově ještě i OAZA? A za televizi taky? Ačkoli tam má puštěný zpravidla jenom zprávy nebo sportovní přenosy, případně vypnutej zvuk a teletext, aby si jako gambler a sázkař mohl kontrolovat průběžný výsledky? (tam bych ještě pochopil poplatek ČT) V řádu stovek korun měsíčně. Terry Jacks a Pink Floyd (další písnička) z toho neuvidí ani halíř, ani cent. Je toto normální?

A tohle všechno myslej fakt vážně, nekecám.

Co přijde dál? Ochranná unie nosičů kabelů? Ochranná konfederace svačinářek nahrávacích studií?


Vodkaz nafurt

Neděle, 21.02.2010 ... Egi v domácnosti ...

Dneska pro změnu luxuju, zatímco Ťapinka si někde rajzuje po krabičkách nebo s psékama. Na střídačku. Já skotačím hezky vysavačem se šlauchem, "postaru", neboť vysavač "Slíďák" si nějak postavil hlavu. Či přinejmenším akumulátor.

A taky jsem se konečně dokopal k tomu, abych pověsil Paríz. Takový jakýsi reprodukce obrázků Paříže, mně se to docela zalíbilo, jako suvenýr z Francie (ano, už to bude taky rok). Ťapinka mne ještě chtěla přivohnout, ať navrtám do zdi hodiny. Přesně poté, co jsem dovysával. Tak to jsem jí zavrh. V nedělu nevrtám.

Ještě jdu uvařit večeři, fazole, jako Šavla. A to nepočítám páteční fazole, jako Šavla.

Cestou se musím zastavit u špíglu, kouknout, esli mi nerostou kozy.

A pak mě mějte rádi, já du zas čučet na televizu - na hokej s Rusákama.


Vodkaz nafurt

Sobota, 20.02.2010 ... Olympiše vintršpíle ...

Ťapinka míní, že když už je ta olympiáda, co kdybychom jednou zapnuli televizi a podívali se na nějaký jiný sport, než na hokej? Pravda, já do čtyř do rána zíral právě na ten hokej ČR-Lotyšsko. Ale co by ne, ne? Dyk je sobota. Pročež jen tak z dlouhé chvíle koukáme na "Skiathlon" nebo jak se to vlastně menovalo, zkrátka ženský, jak trtaj na lyžích 15 km, přičemž uprostřed si ještě béřou lyže jiný. Chm. Pro nás je patnáct kiláků zpravidla celodenní vejlet, né nějakejch čtyřicet minut. To z toho přece nemůžou nic mít.

Znova vzpomínám, jak obzvláště máti s oblibou sledovala třeba krasobruslení a lyžařské sporty, já se občas taky přidal (dávno tomu) při koukání na skoky na lyžích nebo sjezd či takové podobné vylomeniny. Nezřídka raději na rakouských kanálech, neb měli o mnoho kvalitnější zpracování.

Tatík vždycky chvílu postál ve dveřích obejváku, pak si znechuceně odfrknul, jízlivě prohlásil: "Ááá, olympiše vintršpíle, Vién," sebral Svobodné slovo a odkráčel do ložnice, aby tam moh po chvíli čtení vytuhnout.

Hele, odbočím - pamatujete někdo z Calgary Eddieho "Orla" Edwardse? To byl aspoň kos (teda orel). Jak všichni skákali přes stovku, vyhrál snad Matti Nykänen skokem 107 metrů, Orel Eddie na stejném můstku skočil 59 - a u toho fakt mával rukama jak fták, aby nehodil tlamu. Ovšem byl naprostej a největší miláček publika, stály tam davy s transparenty jako "Fly, Eddie, fly!", tenkrát ani jamaský bob nesklízel takové ovace, ty proslavil až mnohem později ten film z Disneyho produkce.

Tenkrát platilo snad pravidlo v tom smyslu, že každá země v každé disciplíně může mít jednoho závodníka, aniž by tento musel vzejít z kvalifikace. Eddie, civilním povoláním štukatér, s brejlema jak dna popelníků, který si už jako mladý vytknul cíl startovat na olympiádě, vcelku jedno v čem. Neprorazil ve volejbalu, jezdectví ani judu. Tak přišel na skoky, páč to nikdo jinej v Anglii nedělal (snad tam nemaj ani skokanskej můstek). A skákal.

V rozhovorech z poslední doby hovořil ve smyslu: "Já, že byl nejhorší skokan všech dob? Nebyl jsem ve všech závodech poslední. Za svoji kariéru jsem porazil Španěla, Bulhara i Maďara." Kdoví kolik let držel národní rekord (bodejť). A později Matti Nykänen seděl ve vězení za pokus o vraždu, zatímco Eddie skákal na reklamních a propagačních akcích.

Letos běžel jednu etapu štafety s olympijskou pochodní.

Baron de Coubertain by tleskal nadšením.

Dvě videa, co se mi podařilo najít: tady a tady.

Ale teda zpátky k tématu ...

Takto jde po olympiše vintršpíle vytuhnout Ťapinka, zatímco já venčím pséky a po zbytek dne z převážné části uklízím. Fakt. Sám a dobrovolně.

Máme tady ještě od stěhování jistou část nikoli každodenně potřebných věcí uskladněnou v moderním úložném systému "Chiquita Bananas". Ve chvíli, kdy jsme byt uvedli do relativně použitelného stavu, přestalo se nám (na rok a půl) chtít jakkoli s tím hýbat. Ale co je moc ...

Potíž je v tom, že zmíněný inventář je třeba uložit například do ještě zpola prázdných skříněk. Či ty skříňky předtím ještě trochu uprázdnit. Jenže před nima jsou ty krabice. Čili je nutno krabice zčásti probrat, tzn. projít "paradoxní fází úklidu" - všechno to vysypat, to zhola nepotřebné vyházet, utřídit, zredukovat, popsat, naskládat do méně krabic, tím uvolnit místo před skříňkama. Na ty dojde v dalším kole. Pak to zase z těch dočasných krabic vytahat a přemístit ... Celé to připomíná hru Sokoban. Ale zas jsem našel takovejch věcí nostalgickejch ...


Vodkaz nafurt

Pátek, 19.02.2010 ... Byla? Nebyla?

Po příchodu z rachoty tuze zatoužil jsem hodit leháro. Dospat včerejší brzké vstávání, načerpat síly na noční zevlování u TV.

Doma psi, Ťapinka fuč. Hm. A to ona ještě vůbec nepřišla? Nebo vyvenčila pséky a táhla zas ke všem čertům?

Ve dveřích od obejváku vzkaz:

Seismická stanice Vranov.
(Ne, to vlevo dole opravdu není kulaté razítko, tak daleko jsme ještě doma nepokročili,
je to jakási pičovská reklama, neb lístek pochází z jakéhosi pičovského reklamního bločku.)

A to je teda co? "S psama jsem byla"? Nebo "S psama jsem nebyla"? Při troše fantazie by to mohlo znamenat i "Psama jsem myla". Vzpomeňte na pohádku o pejskovi a kočičce.

Šáh jsem na psy, byli zavlhlí. Tedy byla nebo myla.

Šáh jsem na podlahu v kuchyni, byla suchá. Kdyby myla, vykazovala by též známky vlhkosti.

Tak to asi přece jenom znamená ono "S psama jsem byla", maj mokrej hlavně podběh.

A šel jsem zaujmout polohu ležícího střelce.


Vodkaz nafurt

Čtvrtek, 18.02.2010 ... Hokej ... a hokej ...

Nejen, že jsem schopen přiměřeně ráno vstávat, abych chodil do práce takřka v souladu se směrnicí (nikoli v průměru o 30-40 minut pozdě, nýbrž cca o 20, nicméně psáno vždy na 8:00), pokud mi o něco jde, jsem schopen a ochoten vstát i o půl šesté. Něco po půl možná. Jo, hokej ...

Přičemž bych rád podotknul, že omylpyjáda v Japonsku nebo na západě Kanady jest pičovina a takovým vystrkovům by nemělo býti dovoleno takovéto podniky organizovat. V rámci objektivity - oni si patrně o evropských akcích myslí zhruba totéž.

Vstal jsem hezky před šestou, vydrhnul si rýčem zuby ("Rýč, to nejlepší na zuby"), jal se koukat na zápas Česko-Slovensko. Ne, to už drahné roky není pouze jeden tým, že by mi u toho chyběl soupeř. V komerčních přestávkách jsem postupně sbíral boty, bundy, cigarety, klíče od auta ... v přestávce jsem vyprejsknul do práce, pěkně před sedmou jsem tam byl, přišel jsem sice o jediný slovenský gól, ale vzhledem ke konečnému výsledku 3:1 šlo o okrajovou událost. Vzápětí po mně dorazil Fiškus, jemu to z toho Kobylince přeci jenom trvá o něco dýl.

Já jsem totiž už preventivně ve středu donesl do práce USB TV tuner, nainstaloval, zprovoznil a připravil. Ano, dá se sledovat asi i po internetu, ale jednak usery za to jebu ako siroty, tak to nebudu dělat sám, není-li nutno. A za druhé - nevím, jestli tam takových delikventů nebude v podobných případech povícero, pročež mi klasický digitální tuner s pokojovou anténou na okně s přímým výhledem na vysílač přijde jaksi spolehlivější, než všecky tydlencty internety. A tak jsme hezky do půl deváté s Fiškusem koukali na hokej. Cheche.


Když nad tím tak uvažuju - co jsem byl anšlusnut redakcí Komety (a v ELH zvlášť), přičtu-li ještě omylpyjádu, stává se sledování hokeje a doprovodné činnosti mojí nemalou zimní zábavou. Co taky v takovým marastu venku, že? Ať se jiní honěj, já se budu dívat.

K doprovodným činnostem ... třeba dneska měla trojice hráčů plus dvě ženštiny z marketingu skotačit na jakési charitativně-sportovně-kultůrní akci (ještě s mnoha dalšíma), a sice jakémsi předávání cen ve škole pro slepejše.

Ve škole pro slepejše? A Veronique píše, že by odtam ráda foto, ačkoli si pár jich může udělat sama a někdo by to dal jen do galerie? Dark se nehlásí, Kocór hlásí, že nemůže ... Pche, dyk tam jsem svýho času pracoval, to si vezmu klidně za dobrovolný úkol. Pachatel se vždycky vrací na místo činu.

Jo, potkal jsem tam ještě pár známých tváří - a to byla akce pro školu střední, nikoli základní (a zvláštní a mateřskou), která byla tenkráte sólo a pro niž jsem pracoval já.

Díky takto nabytým zkušenostem jsem si také mohl dovolit být místy i jízlivý, například ke Kubovi Šindelovi ve smyslu: "Když svůj proslov doprovázíš vtipnými gesty, na nichž spočívá pointa, přičemž se to nesetkává s očekávaným ohlasem, zamysli se nad skladbou publika."

Či jsem mohl objasnit Veronique, která předávala škole jakousi Komeťáckou "bojovou zástavu", že její: "Já vám to takhle rozbalím, abyste si to mohli prohlídnout," se v daném případě zcela míjí účinkem a jde o zhola zbytečný úkon a námahu.



"Já vám to takhle rozbalím, abyste si to mohli prohlídnout ...," Veronika ve škole pro slepé.
Více v obrazech ve fotogalerii ...

Vodkaz nafurt

Středa, 17.02.2010 ... Egi rozdavačný a rozhazovačný ...

Plagiátoři mizerný, je toto možný? Že si někdo udělá kompilát z mých ryze smyšlených historek o virtuálních osobách, dosadí si k tomu neméně smyšlená (jistě) jména a vydává to za svůj příběh? No, je to možný. Teď by ještě chybělo, aby za to dostal nějakou tu Pulcovu cenu.

Na druhou stranu ... když nad tím tak přemejšlím ... jestli je vůbec dobře, když v častých případech tvrdošíjně požaduju při použití třeba mých fotek uvedení autora. Hm, možná není. Jeden nesmí bejt zachtivej, pomněte na Kvakina. Dobře, historky si můžou žurnálisti klidně půjčovat, jsem velkorysý. Slavnej bejt nemusím, poněvadž bych taky záhy moh bejt slavnej nezaměstnanej. A jako insider mám rozhodně bohatší zdroje historek, než coby bráč podpory ležet "HK". Ono to s tím zapíráním zdroje vlastně možná není až tak docela pitomej nápad. Ještě by mi stouplo. Do hlavy. Dyť víte, jak to myslím. Pučte si a držte huby :o))

Ale tak jak tak vám dnes už neprozradím nic nového o ... dobře, okřídleného ježka (tím myslím zkráceně okřídlené rčení o ježkovi, nikoli přímo ježka od Pripjati) do toho tahat nebudeme, stejně tak do toho nebudeme tahat ani Ježka nebo Ježka (znám dva s velkým), ten nedobrej chlast od Jihlavy už vůbec ne. Dnes vám už neprozradím nic nového o jiných oblíbených zvířátkách. To není skoupost na slovo psané či mluvené, já o zvířátkách nic nového nevím. Zvířátka jsou některý v kleci, jiný se klepou ve své noře, sedí sám, sedí sám. Mrdá mi z toho. Asociace bych zakázal.

Zajímavé je, jaký máme poslední dny s Fiškusem klid. Což o to, úkolů by se našlo, dva solidní komínky papírů mám neustále při ruce, plnění po mně však nikdo nevyžaduje, na mé přímé dotazy jsem odkládán. Doslovně: "Teď na tebe nemá nikdo náladu." A to je taky dobře. Ne, že bychom si honili vašky, i do opěvovaného "monitorování systémů" tomu stále něco chybí. Ale to je tuhle připravit jeden vrak na likvidaci, jinde upravit zálohování, onde se pářu s jednou pokulhávající relikvií (to už jsme se od osob přesunuli k výpočetní technice). Nainstaluju, restartuju, otestuju, pobrowzdám po webu ... nainstaloval jsem si z domu přinesený TV tuner na zítřejší ranní hokejový zápas ...

Marťan mi donesl do hospody časopis "Šalina", prý abych zůstal rámcově v obraze, jak takové záležitosti vůbec vypadají.

Nevědiv, že jsem byl včera marnotratný, po dvou letech zakoupil sobě šalinkartu (a málem mně vyběhly augle z budky, když jsem viděl tu pálku) a již po dva dny jezdím aspoň na obědy potupákem. Neb jsem shnilej a parkování kol ouřadu i kol hospody U Šušňa stojej pěkně za hovno. Sic je to šalinou pravděpodobně (jako vždy) dražší a pomalejší (jednou zkolabovala pod kopcem, podruhé jsme čekali na ukončení pracovního výkonu hovnocucu), nicméně pro tento případ příhodné a méně ku vzteku pudící.



Abyste si fakt nemysleli, že si dlachníme kačery - ano, i skotačení po střechách máme mj. v pracovní náplni.

Vodkaz nafurt

Úterý, 16.02.2010


Než se bude Cane zas vyptávat, kde to je, prozradím to radš dopředu: Na rohu ulice.

Vodkaz nafurt

Pondělí, 15.02.2010 ... Vzkaz ze záhrobí ...

Velkej Šéf Kvakin (v současné chvíli tedy již Bejvalej Velkej Šéf Kvakin) zaslal z věznice moták, v němž se vzdává všech funkcí.

Což je nesmírně vstřícné gesto, neboť v opačném případě by byl na mimořádném zasedání lidosprávy ve čtvrtek taktéž zbaven všech funkcí, majetku, manželky a možná i dvojky vpravo dole, dosáhla-li by chapadla této mafie až do basy. Majetku tedy může být zbaven až represívními orgány, případně manželkou. Manželky bude s velkou pravděpodobností zbaven tak jak tak, ta se o to dost možná přičiní sama. Z krimu neponese, tak co už s ním, že? S dvojkou vpravo dole nevím, záleží na osazenstvu cely.

Nicméně nezodpovědná redaktorka a nástěnkářka Fišta již přičinlivě na příkaz Pyjavice zahladila stopy po Kvakinově existenci v dekoracích uvnitř úřadu, pročež z vitrínky "Ohlédnutí za rokem 2009" lze získat zcela jasný dojem, že v rámci spádové oblasti ouřadu žádný Kvakin v posledních letech nefiguroval.

V hrubých obrysech to připomíná emigraci Waldemara Matušky, kdy zmizely veškeré dostupné materiály o něm, byl vyškrtnut z připravovaných vydání encyklopedií a z některých filmů vystříhány jeho písničky. Barvy ptáků a pičí se mění (resp. v srdci rudé piče se halí modrými ptáky), manýry přetrvávají.


Vodkaz nafurt

Neděle, 14.02.2010


A pak, že pejskaři nesbíraj ... teď ještě kdyby se tak pohnuli strupi z technické a zahradní ...

Vodkaz nafurt

Sobota, 13.02.2010 ... "A je vymalováno" ...

... hlásí mi KTZ (někdy mylně nazývanou SMS) kolegyně Fišta hned po ránu k polednímu. Jak z jednoho řádku na displeji dokáže čišet nadšení.

Vydrápu se z postele, zapnu počítač - úvodní zpráva: Kvakin s Radovanem ve vazbě. To bysme měli.

http://zpravy.idnes.cz/politici-brnenske-ods-jdou-kvuli-korupci-do-vazby-fvv-/brno.asp?c=A100213_111334_brno_bor

Měl velmi dobře našlápnuto a umetenou cestičku do parlamentu. Jak praví zdroj zevnitř brněnské ODS: "Pomohl podrazit Venclíky, vysloužil si trafiku." Neboli asistoval u podrazu na druhou frakci v rámci zločinecké partaje, byl na volitelném místě kandidátky. No, už není ...

Tak jsme se těšili, že se ho v květnu zbavíme ... a očividně není potřeba čekat tak dlouho.

Otázka zní, kdo ho podtrhl? Leo strikes back? Venclíci vrací úder? Ta stavební firma, po které měl Kvakin chtít úplatek, to byli taky kameraden z ODS. Podrazili ho spolustraníci. Jenže proč?

Buď to byla opravdu pomsta znepřáteleného klanu.

Nebo prostě chtěl víc, než mu byli ochotní dát.

A nebo na ně policie měla něco jiného, tak radši kejvli na asistenci při shození Kvakina.

Výsledek je stejnej. Hlavně, když Kvakin bručí v díře.

Teď ještě až se začne nějaký žurnálista zajímat o to, proč tak nahonem dosadil Džamilu coby Pyjavici, tu Džamilu, co ji dlouhodobě souloží jeho spolupachatel a která byla pro podezření na úplatky tiše odejita z jiného ouřadu. Nebo proč tak honem vykvindovali paní Polohrubou a jako interního auditora, jenž jim má koukat pod prsty, si angažovali dalšího Kvakinova kamarádíčka. Ale nemusí pršet, stačí, když kape. Tohle všechno přijde.

Na přímý dotaz mi píše Liška Podšitej (ano, jak to nemám rád, použil jsem tázací KTZ, neboť jsem si nebyl jist místem jeho aktuálního výskytu), že on si běhá po svobodě. Ba co víc - prý s ním celou dobu nikdo z polišů ani nemluvil.

Večer svoje lži dementují i zmrdi z ČTK.


Trochu atypicky vyhrává dnes "foto dne" Monika Tomášková z MF Dnes. Hokej jí moc nejde a i tyhle mazaniny jsou dost ku hovnu po technické a kompoziční stránce (Kvakin je ten černej vzadu), ale ten motiv, ten motiv !!
(A já beztak sedím celej den doma a mrdám se s deníčkem.)

Vodkaz nafurt

Pátek, 12.02.2010 ... Kvakin v CPZ, ouřad hore nohama ...

Na ouřadě boží dopuščení a všecko vzhůru nohama. Naštěstí není úřední den, nikdo nijak moc nepracuje, všichni se pídí po podrobnostech ohledně zamachlovaného Kvakina. Bodejť.

Ráno krátká porada, kde nám Pyjavice klade na srdce, abychom byli loajální. Sice moc nerozumím proč a jak, ale všichni se tváří chápavě a vyprskávají buď pod rouškou nachlazení, nebo až za dveřma.

Asistentce Číči se třepe brada, právničce Irmě taky (ta už možná vidí, jak bude nosit buchty s Číčou společně). Pyjavice se třepe celá, její třas pak nabírá na intenzitě odpoledne, kdy vychází zpráva, že další sebraný je její bývalý komplic a dlouholetý nabíječ:

http://zpravy.idnes.cz/policie-zatkla-v-brne-uz-druheho-vlivneho-clena-ods-fxc-/brno.asp?c=A100212_123032_brno_dmk

Ale abych nepředbíhal ...

Samozřejmě jsem zase za vyvrhela já, aneb kauza "Bowling".

V jiném článku, který na ýDěsu je až později dopoledne, ale v tištěné Mladé Frontě už od časného rána, jest rozmazáván úředník ze třetího patra, který takto moudře hovořil:

"Tak nám zatkli starostu," vybafl hned s úsměvem na klepající ženu jeden z úředníků.

"To snad ne, jak je to možné?" podivovala se.
"Nevím, teď to čtu na iDNESu."
"A co budete dělat?"
"No co, no, jdeme na bowling," odvětil muž pobaveně.

Jo, pominu-li fakt, že dle pracovní náplně nejsem úředník, byl jsem jediný, kdo ve třetím patře ještě byl. Jak už jsem psal předběžně v diskusi: potkal jsem takovýho JungeFront potrata tady na chodbě. Ptal se, jestli nevím něco o panu starostovi. A já, že ne, kromě toho, co právě na ýDěsu napsali. Pak jsme jeli spolu výtahem, možná jsem jen tak prohodil, že mám bejt za nějakou chvíli na bowlingu (když se třeba výtah loudal), přinejmenším v přízemí u výtahu jsem v tomto smyslu hovořil s Ťápinou (neplést s Ťapinou). Mohl si z toho udělat takovou kompilaci.

Anebo - jak jsem zjišťoval později zpětnou dekompilací: klidně to mohl být ten odposlechnutý rozhovor s uklízečkou (což by odpovídalo té klepající ženě). To se ví, že jsem jí to hned zatepla naprášil, určitě mi u toho nebylo do breku. Jestli se ptala něco v tom smyslu, co se jako bude dít, klidně jsem moh odpovědět, že ať se děje, co se děje, já kupříkladu jdu na bowling. Nebo cokoli v tom smyslu. Ono stačí, když takový nevinný rozhovor převedete do psané podoby, případně upravíte slovosled, tu trochu narovnáte diakritiku ... a rázem vypadám, jako bych obratem organizoval oslavný mejdan.

Že by mi to bylo zhola proti srsti, to asi ani tak ne.

Že jsem (zas) v očích Pyjavice, Číči a Irmy za vyvrhela, to mi asi taky srdíčko neurve. Ba možná i zahřeje.

Kdoví, jestli nejsem i ten druhý s tím Ferdinandem (a z toho odstavce v tom článku byly ty tři kundy teprv na prášky).

Já můžu říct na sto procent, že jsem na tu Steigerwaldovu glosu: "Tak nám zabásli Sládka ..." (slyšeno z civilního radiopřijímače na PP-TAT štábu logistiky zprVA na přelomu let 97-98), že na tenhle citát jsem vzpomínal tutově v hospodě. Jestli jsem něco podobného plácnul i k někomu už na ouřadě při odchodu a nějakej vyhryz zas šmíroval někde za rohem?

("Tak nám zavřeli Ferdinanda, pane Švejk," hlásila mi kamarádka doma po ICQ. "Tak nám zatkli starostu," hlásí na svém blblogu Paulczynski z opačné kliky ODS.)

Číča béře každý náznak úsměvu jako osobní útok. Obzvláště prý Jaruš z pokladny se jí ostentativně lochčila do ksichtu. Inu, asi lochčila, ne každý je tak taktní, aby se půl dne dusil.

Zkazky hovořily i o tom, že třetí do mariáše, koho kliftóni sebrali, byl kolega Liška Podšitej, investiční referent. Nic bližšího k tomu nikdo neuvedl. Tak je potřeba s touhle informací vyčkat.

Večer Kvakina hodila ODS přes palubu. Do večera nevyšla žádná nová zpráva o jeho pobytu, někde se kterýsi fízl na půl huby vyjádřil, že Kvakin stále sedí v cele předběžného zadržení.

Když se daří, tak se daří.



Chápu, že pracující postavičky uklízející sníh jsou už trapné. Ale ono se na těch ulicích zhusta nic jiného neděje.
A momentálně nemám buňky na žádné větší rozhlížení. A tahle varianta tady ještě beztak nebyla.

(Pozn. přesunul jsem sem diskusi, která vznikala k tématu, ovšem v době, kdy zápisek ještě neexistoval.)

Vodkaz nafurt

Čtvrtek, 11.02.2010 ... Player Kvakin - game over ...

Sebrali nám Kvakina.

Přišli páni detektivové z protikorupčního útvaru, nasadili mu klepeta ... a od té doby je Kvakin neznámo kde.

Popravdě - on nikdo moc přesně neví, jestli ho sebrali přímo na ouřadě, ačkoli v tomto smyslu noviny informovaly. Jo, policajti tam byli. Malej Šéf Jůhelák šel k sobě do kanceláře, viděl tam pět nějakých chlápků, tak se jich ještě naivně ptal: "Pánové, vy tady montujete ty dveře?" A oni prej, že né ...

Kvakinovi prosmejčili kancelář, možná odtam i počítače odnesli, co já vím? Nám se s tím nikdo nesvěřil. Kvakina zadrželi, ať byl, kde byl, prý přímo při přebírání čtyřmilionového úplatku. Tedy hovořilo se o 4,1 mio Kč. Čtyři pro Kvakina, sto litrů pro paní asistentku asi. Už delší dobu ho sledovali, odposlouchávali, monitorovali. Hehe.

http://zpravy.idnes.cz/starostu-brnenskych-zabovresk-si-kvuli-uplatku-odvedla-policie-pxz-/brno.asp?c=A100211_153547_brno_dmk

Jelikož šlo o korupci u stavební akce, dvě hodiny vyslýchali stavebního guru Havlajse a jeho pravou ruku Ťápinu (neplést s Ťapinou).

Já ještě dělal údržbu jednoho klíčového systému, hezky podle směrnice ve 13:00, o čtvrt na dvě mi tam ještě Havlajs visí. Tak mu volám, ať vypadne:

"Já teď nemůžu, já tady mám velice důležitou návštěvu a jednání ..."

"Návštěvu u počítače? Jestli máte jednání, omluvte se, třema ESCejpama vypadněte z Radního a jednejte dál."

"Teď to fakt nejde, omlouvám se, ještě chvíli, hned, jak to bude možné ..."

Nedůvěřivě koukám na monitor a ptám se Fiškuse, jestli Havlajs náhodou nespad z jahody? Když telefonuje, je metr od počítače. Co je za problém se otočit a třikrát ďobnout do klávesnice?

Po asi pěti minutách se mu připojuju k PC, že mu ten systém Radní sestřelím sám, naštěstí právě dojednal a už tam ty ESC klepe. Že šlo o fízly, to se od něj dozvídám až později v průběhu večera.

Večer máme totiž už měsíc domluvenou hromadnou výpravu na bowling a hospody poté - zdravé jádro a ti alespoň zčásti normálnější jedinci z ouřadu.

Nemohli jsme si pro to vybrat lepší načasování.

Sebraný Kvakin byl leitmotivem celého večera. Vždycky někomu zazvonil telefon, ten poodešel, aby nerušil ostatní, po pár vteřinách se ozval výbuch smíchu. Snad poprvé v historii jsme v hospodě sami požádali o zapnutí televize a na zprávy zvýšení hlasitosti. Mně chodily KTZ (někdy mylně nazývané SMS) ve smyslu: "Voeee, vam zabasli Kvakina. A mne se nic nerekne, se kurva musim vsechno dozvedet ze zprav." Informatik spřáteleného ouřadu. Vrcholem večera byl můj zahraniční brůdr: "Čoveče, já ti poslouchám Radiožurnál ..."

Zcela upřímně můžu říct, že málo co všechny svorně za poslední dobu tak potěšilo. Jasně, třeba právě Stavební Ouřad teď určitě bude mít jednu kontrolu za druhou a budou se jim šťourat ve všem až k jeskyním kromaňonců, jestli někdo nedostal pazourek coby všimné. Ale to jsou všichni schopní přežít. Jenom když Kvakinovi bude zatopíno.

Může se stát, že jde někdo bručet. Kupříkladu Vejťa, šťouchač právničky Irmy, byvší řidič naší Píčovatelské Služby. Řídil vožralej. Chytli ho, sebrali mu řidičák. Dostal padáka, protože co s řidičem bez řidičáku, když jinou práci neumí? Změnil se ve velkokavárníka, postavil si tu kaváreň v centru. A jel vožralej zas. A už hačá. Dobře, to je jeho blbost a člověku je ho i líto. Tedy v tom smyslu, že udělal volovinu a musí si to odsedět. Taky není žádnej lůmen, ale není to takovej ten hajzl, kterej jenom ztrpčuje lidem život. Kvakinovi to naopak nelze nepřát v plném rozsahu.

Co taky chcete po člověku, který dokáže ukrást obraz věnovaný sponzorem do tomboly na ples ouřadu a pověsit si ho v kanceláři (obraz, ne sponzora)? Nebo z toho samého portfolia vykrást jeden značkový parfém pro asistentku? To už je prostá a obyčejná chtivost a chamtivost. Asi aby mu při pichu nesmrděla.

Na každou svini se někde vaří voda.


Státní ingósti se baví:


Kolega Havlajs (pardon, ing. Havlajs, Csc.)


Holubička Ťápina (neplést s Ťapinou).

Vodkaz nafurt

Středa, 10.02.2010

Vodkaz nafurt

Úterý, 09.02.2010 ... Hasiči a skartace ...

Systém datových schránek (či možná přesněji spisová služba) brněnských Hasičů ukázal zoubky a vyhodil jedno podání našeho Stavebního Ouřadu s lakonickým odůvodněním: zavirováno. Podání obsahovalo jeden jediný PDF soubor. Ano, četl jsem o virech pro formát PDF, avšak nikdy jsem je neviděl. Prověřil jsem kde co všechno, jelikož jsem nic nenašel, zavolal jsem Hašišům, co že to má jako bejt?

Možná prej chyba. Taky zkouknou a ozvou se.

Ozvali se už druhý den odpoledne (tzn. dnes po obědě).

"Já se velice omlouvám za zpoždění, my jsme tu měli čtyřhodinovou poradu kvůli skartacím."

"Skartace? U hasičů? Čtyřhodinové jednání a bádání? Dyť vy to máte ze všech široko daleko nejjednodušší. To mrdnite do prvního fajráku a vyřešeno, né?"

Chvíli paní budila dojem, že o tom i uvažuje a že je takhle jednoduché řešení ani za čtyři hodiny nenapadlo.

Uznávám, bylo by třeba to trochu doladit, možná by nešel použít ten jmenovaný první požár, majitel bytu nebo rodinného domku by kupříkladu nebyl rád, kdyby si v jeho požářišti hasiči skartovali písemnosti a dvě hodiny trpělivě čekali, než lejstra dohoří, aby teprve potom začali hasit. Ale nějakej vhodnej stoh, opuštěná tovární hala podpálená magnetama nebo bezďákama ... Namlátit do toho dvacet pytlů papírů a jenom zabezpečit okolí. Co už?


Jinak už takřka týden chodím do práce takřka podle směrnice - přicházím jen pár minut (nejdýl půl hodiny) po osmé, do knihy docházky si zapisuju 8:00, po obědě se tvrdošíjně odmítám pouštět do složitějších prací ... s odkazem na směrnici.

Kupodivu se mi to začíná líbit - třeba ve tři už sedím U Šušňa a piju kávu.


Vodkaz nafurt

Pondělí, 08.02.2010

Vodkaz nafurt

Neděle, 07.02.2010

Vodkaz nafurt

Sobota, 06.02.2010

Vodkaz nafurt

Pátek, 05.02.2010 ... Dominátor ...

Kdyby mi někdo při semifinále a finále Nagana řekl, že uvidím Dominika "Dominátora" Haška chytat naživo v Brně, ba že ho Kometa Brno porazí na nájezdy (pravda, v sedmé rundě), asi bych mu bejval byl nevěřil. Stejně jako to, že si ho budu hezky z metru a půl fotit, abych měl fotku k pozápasovým rozhovorům.


Kometa vs. Pardubice - 2:1sn, více foto zde ...

Vodkaz nafurt

Čtvrtek, 04.02.2010 ... Úniky ...

Na sextretariátu se montují všude nové dveře. Ne, že by těm starým tedy něco bylo. Asi má ouřad moc peněz nebo co. Ale tyhle jsou neprůhledné a do budoucna polstrované. Jak se nechala slyšet paní Číča všukaná do funkce asistentky: "Docházelo k únikům informací."

Jo, možná si někdo všiml, že Pyjavice je ob tři dny v pracovní době na sračky a skrz tenké sklo slyšel její blábolení. To tak možná. I charakteristické obcovací pohyby se dají skrz hrubé sklo zcela jednoznačně poznat.

Koho to fascinuje, je drahá Dráha z podatelny. Tu zajímá obvykle všechno tím víc, čím míň se jí to týká. Ale zase mají jakýsi domek a drahá Dráha se pídí po všem, co souvisí s jakýmkoliv stavebničením:

"To jsou ale hezký dveře. A pane, co je to za dveře? Jak se jmenují?"

"Paní, ty se menujou bukový."

Jakkoli se drahé Dráze líbí, v budově vypadají jak pěst na oko - všechno bílý nebo modrý, nábytek tmavě hnědej. A do toho světlehnědý dveře v jedné chodbě. Jak u křupanů na vsi - co kde v JZD leželo, to se hodilo do baráku. Model ODS Kobylinec. Možná bych se Pyjavice moh bezelstně zeptat, kdy se budou natírat?



Hele, vole, mrakodrap.

Vodkaz nafurt

Středa, 03.02.2010

Vodkaz nafurt

Úterý, 02.02.2010 ... Směrnice - základ všehomíra ...

Měl jsem včera zase pohovor s Pyjavicí, kde mi kázala, že s docházkou je třeba něco udělat. Směrnice hovoří jasně. Zkoušel jsem jí ještě naposled vysvětlit, že pak je to asi špatná směrnice a bylo by vhodné ji přepracovat. Pyjavice byla mínění, že směrnice je výtečná. Přepracovat ji zhola nepřipadá v úvahu, udělit výjimku nelze, neboť výjimky plodí pouze další výjimky.

Schválně si to ověřovala u jiných tajemníků - naprosto není nezbytné dělat nějaké údržby a činnosti mimo základní pracovní dobu. Přičemž buď lhala ona, nebo ti její kumpáni: dva ze tří zmiňovaných ouřadů znám a informatici tam málem nocují. Jeden má razantní náběh na neurózu (protože je panikář a moc to žere, nicméně při hovoru se kejve jak starej Brůna a kdy při současném nasazení skončí v šaškecu, to je jen otázka času). Poslední příklad byl z ouřadu kde ona dříve pracovala (a kde se s ní s velkým ulehčením rozloučili, jak ovšem zapomněla podotknout). Nebyla si prý vědoma, že by takovéto činnosti probíhaly. Že si piča něčeho není vědoma, to patrně znamená, že to neexistuje.

Nuže dobrá. Učinil jsem pokus - šel spát před půlnocí (jak už dlouho ne) a přišel jen něco málo po osmé. V 15:00 (neúřední den) mi z jedné ruky vypadlo CD, z druhé tužka, zhasnul jsem monitor a od nehotové práce odkráčel středem.

Je třeba jednati a chovati se dle směrnice. Pokud je směrnice v příkrém rozporu se zdravým rozumem, pak teprve je potřeba zapnout a jednat dle ... směrnice. Nejlépe by se Pyjavice opravdu vyjímala v armádě v rotmistrovské nebo praporčické hodnosti. Přesný systém uvažování pošťáků a stříbrných generálů.


Vodkaz nafurt

Pondělí, 01.02.2010


Zase mi došly dvě menší zásilky s podací poštou "Praha 120". Ještěže jste mi to minule tak skvěle vysvětlili.
Ta spodní je, hádám, docela jasná, nakolik z Prahéé pochází, té horní mám i detail, kdybyste to nemohli přečíst ...

Vodkaz nafurt

 

A pokaváď má někdo extra zájem a nemá toho eště plný zuby, může si zavzpomínat na "starší zlatý časy":

04 / 2013, 03 / 2013, 02 / 2013, 01 / 2013, 12 / 2012, 11 / 2012, 10 / 2012, 09 / 2012, 08 / 2012, 07 / 2012, 06 / 2012, 05 / 2012, 04 / 2012, 03 / 2012, 02 / 2012, 01 / 2012, 10 / 2011, 09 / 2011, 08 / 2011, 07 / 2011, 06 / 2011, 05 / 2011, 04 / 2011, 03 / 2011, 02 / 2011, 01 / 2011, 12 / 2010, 11 / 2010, 10 / 2010, 09 / 2010, 08 / 2010, 07 / 2010, 06 / 2010, 05 / 2010, 04 / 2010, 03 / 2010, 02 / 2010, 01 / 2010, 12 / 2009, 11 / 2009, 10 / 2009, 09 / 2009, 08 / 2009, 07 / 2009, 06 / 2009, 05 / 2009, 04 / 2009, 03 / 2009, 02 / 2009, 01 / 2009, 07-12 / 2008, 06 / 2008, 05 / 2008, 04 / 2008, 03 / 2008, 02 / 2008, 01 / 2008, 12 / 2007, 11 / 2007, 10 / 2007, 09 / 2007, 08 / 2007, 07 / 2007, 06 / 2007, 05 / 2007, 04 / 2007, 03 / 2007, 02 / 2007, 01 / 2007, 12 / 2006, 11 / 2006, 10 / 2006, 09 / 2006, 08 / 2006, 07 / 2006, 06 / 2006, 05 / 2006, 04 / 2006, 03 / 2006, 02 / 2006, 01 / 2006, 12 / 2005, 11 / 2005, 10 / 2005, 09 / 2005, 08 / 2005, 07 / 2005, 06 / 2005, 05 / 2005, 04 / 2005, 03 / 2005, 02 / 2005, 01 / 2005, 12 / 2004, 11 / 2004, 10 / 2004, 09 / 2004, 08 / 2004, 07 / 2004, 06 / 2004, 05 / 2004, 04 / 2004, 03 / 2004, 02 / 2004, 01 / 2004, 12 / 2003, 11 / 2003, 10 / 2003, 09 / 2003, 08 / 2003, 07 / 2003, 06 / 2003, 05 / 2003, 04 / 2003, 03 / 2003, 02 / 2003, 01 / 2003, 12 / 2002, 11 / 2002, 10 / 2002, 09 / 2002, 08 / 2002